Earwig and the Witch, první počítačově animovaný snímek studia Ghibli – průšvih, nebo záměr?

Holčičku Earwig odloží v roce 1990 neznámá rudovlasá žena na schodech sirotčince St. Morwald v Anglii s jedinou poznámkou, že ji pronásleduje dvanáct čarodějnic a že se pro holčičku vrátí, až nebezpečí pomine. O deset let později není po ženě ani památky a z Earwig, kterou ředitelka sirotčince přejmenovala na Ericu, je odvážná holčička, která to dokonale umí s lidmi, takže jí projde téměř cokoliv. Když se ji ale jednoho dne rozhodne adoptovat čarodějnice Bella Jaga a její společník Mandrake, odmítá Earwig sirotčinec a svého nejlepšího kamaráda Custarda opustit. Jenže musí, a tak se rozhodne něco z toho vytěžit. Bude Belle Jaze pomáhat s jejími kouzly a ona ji za to naučí čarovat. Jenže přesvědčit tvrdohlavou čarodějnici, aby dělala to, co holčička chce, není nijak snadné, je tu totiž ještě nevyzpytatelný Mandrake a jeho démoni. Ještěže Earwig najde nečekaného spojence v podobě mluvícího kocoura Thomase, který dívce hodlá pomoci. Chce být volný a nedostávat pořád za trest ošklivé svíjející se červy místo žrádla. Earwig bude muset vynaložit mnoho své chytrosti a zkušeností ze sirotčince, aby na čarodějnici i Mandrakea vyzrála.

Studio Ghibli vždy tvořilo jedinečné příběhy nebo adaptace románů pro děti. Jejich práce je legendární a má fanoušky po celém světě, přesto se studio rozhodlo, že zkusí něco zcela nového a vydá se cestou počítačové animace. Earwig and the Witch je prvním pokusem a uznávám, že se mi snímek jen velmi těžko hodnotí. Ono je totiž poměrně těžké odhadnout, co byl umělecký záměr, a co nedostatek zkušeností či nedostatečná technická vybavenost. Celá animace Earwig totiž působí jako z prvních krátkých filmů studia Pixar (např. Plechový panáček nebo Suvenýry). Vlasy jednotlivých postav se vůbec nehýbou, kocour Thomas nemá srst složenou z tisíců chloupků jako například Sulley z Příšerek s. r. o. atd. Možná je to záměr, v jistých záběrech (například na město, postavy či na mokrého kocoura) mi přišlo, že je animace zvládnutá dokonale. Ghibli se ji možná cíleně snaží přiblížit tradiční anime podobě, která má jistý retro potenciál. Publikum v ní má vidět charakteristický rukopis studia Ghibli, i když je ve 3D podobě.

Ať už je to jakkoli, 2D animace mám od tohoto studia rozhodně radši a při sledování závěrečných titulků jsem se v tom jen utvrdila. Obrázky, ze kterých se totiž titulky skládají, jsou kouzelné. Po vizuální stránce tak Earwig není příliš povedeným počinem, animace si zachovává anime ráz, což je nejvíce vidět na tvářích postav – každá je jiná a odráží jistý charakter osoby nebo její nálady. Animátoři se ani nebojí toho, aby byly postavičky v jistých scénách ošklivé nebo strašidelné. Například Earwig není rozhodně nějaká ublížená holčička, je to pěkně mazané a vychytralé dítě, které si umí poradit a jehož nálady se mění jako počasí. Neustále se pitvoří a její mimika je dokonalá. Netradiční účes to podtrhuje a odkazuje i na její jméno (earwig znamená v angličtině škvor).

Za pozornost ale rozhodně stojí soundtrack snímku. To, že filmy studia Ghibli doprovází silná instrumentální hudba, už jsme si zvykli, ale tady režisér Goro Miyazaki sáhl po metalově laděné hudbě kombinované s varhany ve stylu Uriah Heep nebo Deep Purple a je to pecka, zvláště v kombinaci se zvučnou japonštinou. A ani příběh není špatný, má tedy hodně podobností se Zámkem v oblacích (čarodějnice, démoni, kouzelný dům a zahrada), ale líbila se mi jeho dynamika (děj pěkně graduje a střídá vtipné momenty s dramatickými a mírně temnými) a to, jak výjimečnou hrdinkou Earwig vlastně je. Je to čistá dětská duše, která ale není vyloženě kladná, umí manipulovat s lidmi tak, jak potřebuje, a její statečnost je mnohdy na hraně zdravého rozumu. Její lumpárny a kousky, které s Thomasem vyvádějí, jsou ale i vtipné a roztomilé. U snímku se tak i několikrát zasmějete a zcela se ponoříte do dětského světa, ve kterém má jistá „vyčůranost“ nezastupitelné místo a který musí každého dospělého pohltit a vrátit ho do dětství.

Osmdesát minut snímku tak uběhne poměrně rychle, ale konec je velkým zklamáním. Zůstává naprosto otevřený bez toho, aby jakákoli z řady otázek, které hned na začátku filmu vyvstanou, byla zodpovězena. To je mírně řečeno k vzteku a můžeme jen hádat, co má Ghibli s Earwig dál v plánu. Za svou existenci toto studio nikdy k žádnému svému filmu druhý díl nenatočilo. Možná se ale historie bude přepisovat podruhé a další díl světlo světa přeci jen spatří. Oficiálně ale zatím žádné prohlášení nevyšlo.

Hodnocení: 60 %

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE.