Láska na špičkách pobaví, ale až moc tlačí na pilu

Tanečnice Tereza by na toto období svého života asi nejlépe zapomněla. V manželství prochází krizí. Manžel Petr život na malém městě jménem Zdobnice nad Vysokou nesnáší a nejraději by se přestěhoval do Prahy, navíc má milenku a od manželky s dcerou Maruškou často utíká na „služební cesty a konference“. Navíc jí právě shořela stodola, ve které měla svůj soukromý taneční sál, kam si chodí zatančit, když je smutná nebo když chce cítit radost z tance, který už jen učí na místní základní umělecké škole. Přivolaní dobrovolní hasiči ale přijedou pozdě, a jelikož jim nefunguje stříkačka a Tereza je skutečně namíchnutá na manžela, který po požáru bez nejmenšího zaváhání odjede a nechá je s dcerou samotné, neproběhne setkání s velitelem hasičů Edmundem nijak valně. A celou situaci zhorší i skutečnost, že taneční sál, ve kterém Tereza zkouší se svým souborem na taneční soutěž v Praze, se musí kvůli rekonstrukci vyklidit. Ani vztah s Maruškou na tom není nijak valně, protože je na ni Tereza celé dny sama, kupí se mezi nimi třenice a hádky. Přesto neztrácí optimismus a chuť bojovat, což se Edmundovi líbí. Přitahuje ho to k ní a mezi ním a Terezou se začíná rodit slibná romance. Když se hasiči nabídnou, že udělají ze své zbrojnice provizorní taneční sál, začne Tereza věřit, že by se mohlo konečně blýskat na lepší časy.

Láska na špičkách se pokusila vsadit na romantiku spojenou s prvky rodinné komedie, kterou české publikum díky snímkům jako S tebou mě baví svět milují. Dokonce se snažila si i několik nápadů přímo z tohoto snímku „vypůjčit“. Například když postava Terezina souseda Vladimíra v podání Pavla Nového čte Marušce večer pohádku, kterou nakonec odloží a začne vyprávět o Mášence a o tom, jak se vyzbrojila granáty a puškami, zcela automaticky se vám vybaví povídání na Ydyksebu o upírech, co pijí krev třem hodným lidem. Nebo když začnou děti z Terezina souboru tlačit na tatínky, aby s nimi zkusili vybojovat taneční soutěž v Praze společným baletním vystoupením. Zazní hláška, že nesmí povolit (viz odjezd výpravy na Ydykseb na nádraží, když maminky sundávají lyže ze střechy auta). Jenže problém je, že už jsme je slyšeli. Takže vyvolají úsměv a nostalgii, ale to je všechno. A takových paralel je tu samozřejmě mnohem víc, hasiči samozřejmě hrají i fotbal, a jelikož je v jejich řadách také Leoš Noha a v šatně se to po zápase mele, protože hráli příšerně, nelze si nevzpomenout na Okresní přebor.

Což nemusí být nutně špatné, nicméně v celém vyznění snímku tyto scény vyzní zcela prvoplánově a uměle našroubovaně přesně z tohoto důvodu. Navíc těchto záměrných vsuvek je tu ohromné množství. Nechybí duo věrných kamarádek, které mají hlavní hrdinku utěšit, ale jejich večerní pařba u ohýnku skončí spíše depresivním a zoufalým pitím a fňukáním nad krizí středního věku; mrcha, která chce Edmunda pro sebe, v podání Jitky Schneiderové; připitomnělé postavičky dalších dobrovolných hasičů s tvářemi Roberta Mikuše a Jakuba Koháka, jejichž jediným úkolem jsou groteskní scény, které by měly rozesmívat. To se ve většině případů stane a skutečně se od srdce zasmějete, ale víte, že to jednoduše není ono.

Tvůrci filmu v čele s režisérem Petrem Zahrádkou (Strážmistr Topinka, Chlap na střídačku) a scenáristkou Adélou Kroupovou až moc tlačili na pilu a snažili se do Lásky na špičkách vecpat všechny prvky romantické komedie, ale zapomněli se soustředit na příběh. Kvůli všem těmto uměle naroubovaným scénám se základní dějová linka úplně ztrácí. Romance mezi Terezou a Edmundem je až moc rychlá na to, jaké bolesti si oba nesou z minulých vztahů. To, že skončí hned na začátku v posteli, by člověk s ohledem na fyzickou přitažlivost Vicy Kerekes (která konečně používá i rodnou slovenštinu) a Ondřeje Veselého možná ještě pochopil, ale chování Terezy vůči Edmundovi poté už vůbec. Odtahuje se od něj, před kamarádkami dělá, že ho nezná, rande mu slíbí jen za to, že kluky přesvědčí, aby se svými dětmi tancovali na vystoupení... A Edmund za ní stejně stále běhá jako věrný pejsek a nakonec mu Vladimír paradoxně vyčte, že je zbabělec. Následuje samozřejmě zběsilá jízda za láskou na poslední chvíli.

A stejně nepochopitelné je i chování manžela, který se zkrátka sebere a zmizí, pak se vrátí s tím, že bude tancovat na vystoupení s Maruškou, a chová se, jako by se mezi ním a Terezou nic nedělo. Člověk si říká, že ho asi milenka poslala do háje a on přišel s prosíkem, ale ono ne, za chvíli se opět balí a utíká za ní do Prahy, bez výčitek, v klidu a pohodě. Je jasné, že jediným záměrem bylo vrazit klín mezi Terezu a Edmunda, potrápit Marušku, aby pak měla na vystoupení zachránce v zářivé zbroji, ale o to víc si musíte klepat na čelo. Jediný, koho tak v celém filmu chápete, je postava Pavla Nového. Protože to vypadá, že jenom on má nějaký rozum a ve svém jednání ho používá.

Stominutový snímek si naštěstí drží poměrně slušné tempo, takže vám příběh rychle uteče, ale platí, že ho zachraňují pouze některé povedené komické scény, hudba Jana P. Muchowa a exteriéry Šumavy, ve kterých se snímek natáčel a který celému snímku dodává letní prázdninový ráz. Poměrně povedená je pak i kombinace současnosti s menší retro linkou, která se váže k postavě Vladimíra, jeho oblibě italské hudby a pin-up girls.V porovnání s Jedině Terezou Láska na špičkách prohrává. Je sice vtipnější, odlehčenější a určená do jisté míry i rodinnému publiku, ale zase o hodně „pitomější“ a nesmyslnější. Pokud chcete podobný snímek a netrváte na české produkci, můžete si pustit Feel the Beat na Neflixu nebo za mě rozhodně vtipnější a praštěnější Plán hry.

Hodnocení: 55 %

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE.