Voyagers: Vesmírná mise je kopií oblíbeného dystopického románu minulého století. Hlavními motivy je řád versus čistá agrese

Voyagers: Vesmírná mise, je americký sci-fi snímek, jehož děj se odehrává v nepříliš vzdálené budoucnosti. Vyjma toho, že až moc připomíná známé literární dílo od Williama Goldinga, jenž mu navyšuje uměleckou hodnotu, s ničím ale zase tak novým nepřichází. Snímek režíroval americký tvůrce Neil Burger. Ten má za sebou režii známých titulů jako jsou Iluzionista a Všemocný.

Děj začíná v roce 2063, kdy naši Zemi sužuje sucho a různé nemoci. Nebylo nám zde sice vysvětleno, proč takový problém vznikl, a jak to, že lidstvo vymírá a nemá šanci na Zemi přežít, zato ale víme, že je jeho jedinou záchranou je přestěhovat se na jinou planetu. Vědcům se sice nepodaří nalézt lék na nemoci, ale vzdálenou neobydlenou planetu, jež má vhodné podmínky k přežití ano, a tak odstartují projekt.

V hlavní roli v tomto projektu stojí děti ze zkumavky, jež jsou v raném věku vyslány na onu planetu, aby zde založily novou generaci a lidstvo tak mohlo pokračovat. Problémem ale je, že se svého příletu ani nedožijí. Jejich cesta má trvat přes osmdesát let a všechno to tedy leží na bedrech jejich dětí a vnoučat. Jak to ale dopadne, když si děti svou roli uvědomí?

S dětmi na planetu odstartuje také vědec Richard (Colin Farrell), jenž měl děti už od jejich narození na starost a podle jeho slov byly to jediné, co na světě měl. Nic ho na Zemi tudíž nedrželo, a tak mohl odletět, alespoň to si tedy myslel. Brzy ale přijde na to, že to není tak jednoduché, vzdát se společnosti, vzdát se lidství. Proč vzdát se lidství? Děti, s nimiž Richard, přezdívaný Rich cestuje, jsou už od narození vychovávány tak, aby nepotřebovaly přátele, lidskou komunikaci. Nechali je vyrůstat v přísném režimu, v němž připomínaly spíše roboty nežli lidské bytosti. I na lodi jsou neustále dopovány omamnými látkami, jež potlačují jejich emoce a svobodnou vůli. To ale trvá jen do doby, než to pár let po startu jeden z dospívajících prohlédne.

A právě tady vzniká zvrat a naskytne se nám pohled na moderního Pána much. Teenageři se brzy na to ocitnou na lodi bez vedení dospěláků, poháněni jen svými bouřícími hormony. Všichni postupně vysadili drogy ze svého jídelníčku a postupně se odhalují jejich pravé tváře. Tady bych zdůraznila jednu věc, jež mi přišla nedotažená. Ve filmu chybí jakýkoliv hlubší psychologický náhled do nitra hlavních ale i vedlejších postav. Navíc ty, kteří četli Pána much, ničím novým film nepřekvapí. Máme tu jednoho hodného, jeho pomocnici (Lily-Rose Depp) a jednoho zlého.

Chris (Tye Sheridan), se snaží dokončit misi, a ačkoliv nepatří mezi nejchytřejší, tak je díky své vůdčí a obětavé povaze zvolen ostatními za kapitána lodi. To se ale nelíbí Zachovi (Fionn Whitehead), jenž si přál být na jeho místě a nehodlá se této pozice jen tak vzdát. Brzy na to začne roznášet fiktivní historky o nebezpečí ukrývající se uvnitř lodi a udělá ze sebe všemocného spasitele a neohroženého vůdce, který je zachrání. Mnoho z teenagerů mu sice dlouho nevěří, ale po zosnování několika falešných akcí, se osazenstvo lodi rozdělí na dva tábory. Na ty, kteří chtějí dodržovat pravidla a udržet si lidskost a na ty, jenž zdivočeli a nechají se vést svými násilnickými pudy.

Tvůrci se známým literárním dílem inspirovali natolik, že podle mě zapomněli na to své postavy hlouběji psychologicky rozebrat. Nedozvíme se o nich vlastně nic. Pěkně si to ulehčili tím, že ani jedna z postav nemá rodinu a ani minulost. To z nich ale dělá neskutečně ploché a ničím zajímavé charaktery. Navíc už od začátku tušíte, jak to dopadne. Děj vás průběžně ničím zase tolik nepřekvapí a film bych tak mohla zařadit na úroveň průměrných snímků s vědecko-fantastickými motivy. I přesto v sobě ale Voyagers: vesmírná mise nějaké své kouzlo má, poněvadž jsem se za celou dobu ani chvíli nenudila a byla jsem nucena to dokoukat.

Ať už je to sice obšlehnutou, ale stále zajímavou zápletkou, hereckými výkony, kulisami či neustálým budováním napětí. Film rozhodně graduje, stále se v něm něco děje a na konci se dočkáte velkého rozuzlení, které sice čekáte, ale i tak jste s ním spokojeni. Pokud se vám líbil například titul Pasažér s Chrisem Prattem v hlavní roli, tak vás rozhodně zaujmou i Voyagers: Vesmírná mise. Oba tituly se nesou ve velmi podobném duchu i vizuálním stylu a díky hvězdnému obsazení, si je i skutečně užijete.

Hodnocení: 70 %