Recenze: Nový Tom a Jerry nabízí utrpení hned pro několik generací diváků najednou

V případě kreslených hrdinů se totiž bavíme i o formální stránce. A v posledních letech se stalo, že se nejeden "kresloun" updatoval, ať už čistě převodem do modernějšího 3D formátu (Šmoulové, Asterix), případně se významně přepracovala původní podoba (Želvy Ninja, Kačeří příběhy).

Dobrou zprávou (minimálně pro milovníky původních kraťasů) je, že nový Tom a Jerry se o žádné podobné veletoče nepokouší. Oblíbení hrdinové opravdu vypadají pořád stejně. Tím... veškeré dobré zprávy bohužel končí.

Vlastně ani ta původní podoba Toma a Jerryho není v rámci pochvaly úplně neprůstřelná, protože je jejich tradiční animovaná forma ne úplně hladce naroubována do jinak hraného filmu. Nejde úplně přesně říct, proč to tu nefunguje. Kombinace hraného a animovaného filmu není rozhodně nová (vyjma kultovního králíka Rogera se s tím obstojně popral i první Space Jam). Zdejší propojení ale působí z nějakého důvodu rušivě a nepřirozeně. Na druhou stranu je třeba ke cti snímku uvést, že předměty a lidé reagují na animované postavy, jako by tam opravdu byly. S tímhle film problém nemá.

S čím problém má, to je jeho samotný základ. Tak předně - snímek sice nese název Tom a Jerry, zmíněné duo v něm ale hraje druhé housle. Tohle není jejich příběh. Tohle je příběh Kayly (Chloë Grace Moretz), tak trochu podvodnice, která se zásahem osudu dostane do hotelu na pozici skoro-manažera a aby ukázala, že na práci, jíž nezískala úplně poctivě, má, musí zvládnout zorganizovat a uspořádat obrovskou svatbu důležitých hostů. A něco takového nepůjde lehce, když se vám v hotelu pere kočka s myší.

Přestože tak titul láká na souboj oblíbených rivalů, ve skutečnosti tu máme něco jako Poslíčka s Michaelem J. Foxem, kde si oblíbený sympaťák zahrál manažera hotelu, ovšem s tím rozdílem, že Moretz nemá jeho komediální přirozený talent a scénář ji nedává dostatek momentů, díky nimž bychom si Kaylu mohli oblíbit. Není to přímo tak, že by Moretz nebyla dostatečně dobrá herečka. Ale ta postava ji úplně nepadne na tělo a je to celou dobu znát.

Podstatně lépe vychází ze souboje se slabým scénářem Michael Peña v roli ambiciózního pracovníka hotelu, který vidí v Kayle ohrožení své pozice. Není to tak, že by Peña zářil, až by se divák za břicho popadal, ale z celé té plejády všemožných postav je jeho Terence určitě tou nejsnesitelnější.

A když už jsem zmínil scénář a jeho nepříliš nápaditý základ u lidské hrdinky, ani v případě Toma a Jerryho netáhne. Zdánlivě nabízí to, co je třeba (tedy dostatečně rozmanité kulisy pro běhání a ničení), většinu soubojových gagů ale režisér Tim Story vykrádá ze starých kraťasů a ty nové staví sice na moderních vychytávkách (dron, skateboard na ovládání), nenachází v nich nicméně žádné vlastní nápady. Komediální část navíc také padá na nejasném fungovaní světa. Někdo animované hrdiny vidí v "plné nahotě", někdo je vnímá jen jako zvířata. Někteří kreslouni mluví, jiní se. Někteří mají lidské pohyby, jiní jsou "jen" zvířaty. V takovém nejasném nastavení se těžko buduje humor, když sami autoři úplně přesně neví, z čeho by měl vycházet.

Ve výsledku se Tom a Jerry těžko jakkoli doporučuje. Malým divákům nabízí málo animovaných skečů a příliš scén s holkou, co si našla novou práci. Milovníkům originálu zase bude smutno z toho, co se z jejich oblíbených dětských hrdinů stalo. A kdo jiný by měl vlastně na něco podobného jít do kina? Největším prohřeškem nového Toma a Jerryho je každopádně to, že jde o opravdu mizerný a v humoru laciný a nefunkční film. Ale možná zním přehnaně dramaticky, takže si na konec dáme menší soutěžní otázku. Vztah diváka k celému filmu totiž dokonale definuje úvodní scéna - v ní letí holubi nad městem, rapují a jeden se druhému během toho vykálí do ksichtu. Pobavila vás tahle představa? Pak máte slušnou šanci, že si snímek dokážete nějakým způsobem užít. Já to při vší dobré vůli nezvládl.

Hodnocení: 30 %