Kyslík: Novinka odborníka na extrémní krváky sází na překvapivý děj a skvělý výkon hvězdy Hanebných panchartů
Mladá žena (Mélanie Laurent) se probudí v technologicky velmi vyspělé kryogenní komoře. Neví, jak se tam ocitla, a nepamatuje si ani své jméno. Ví pouze to, že jí od probuzení velmi rychle dochází kyslík, o čemž ji informuje umělá inteligence, která s ženou v komoře komunikuje a je schopná plnit některé její příkazy. Žena se začne snažit dostat se z komory ven, aby se v ní neudusila a zjistila, kdo vlastně je a jak se do ní dostala.
Trailer:
Kyslík je nový film francouzského režiséra Alexandra Ajy, jenž se obvykle specializuje na drsné a brutální horory a thrillery, které rozhodně nejsou vhodné pro lidi se slabým žaludkem (viz Noc s nabroušenou břitvou, Hory mají oči, Piraňa 3D, Kořist atd.). Kyslík se svým pojetím jeho dosavadní filmografii lehce vymyká, současně ale jde o jeden z jeho ambicióznějších (a možná i nejlepších) filmů.
Z trailerů či záběrů z filmu by se mohlo zdát, že bude snímek velice komorní a filmařsky minimalistický a že půjde o něco velmi podobného např. klaustrofobickému thrilleru Pohřben zaživa s Ryanem Reynoldsem. Skutečnost je taková, že se zmíněným titulem má Ajovo dílo velice obdobně laděnou výchozí situaci, nejdéle okolo třetiny ale vyjde najevo, že se filmy od sebe liší opravdu hodně. Nejen zápletkou a příběhem, ale i žánrově, výpravou a složitostí celé produkce.
Kyslík každopádně patří mezi filmy, o jejichž ději je lepší předem vědět co nejméně. Proto doporučuji vyhnout se podrobnějším popisům děje a ideálně i trailerům (zde přiložený teaser neprozrazuje nic zásadního). Hlavní síla a kouzlo filmu spočívají v překvapivých zvratech, které postupně odhalují celkovou fabuli. Ta je naštěstí dostatečně zajímavá, solidně promyšlená (minimálně v jejích hlavních aspektech) a je docela zábavné ji spolu s hrdinkou rozkrývat.
Kromě scénáře, jenž napsala začínající Christie LeBlanc, je největší devizou filmu Mélanie Laurent (Hanebný pancharti) v hlavní roli. Byť není jedinou herečkou (popřípadě hercem), jež zde vystupuje, je to právě její výkon, jenž je pro kvalitu filmu stěžejní. Zmatenou, zároveň však velmi odhodlanou a inteligentní ženu bojující o život zahrála skvěle. Takže i pokud se vám povede klíčové dějové zákruty prokouknout předem, sympatická protagonistka snadno udrží diváckou pozornost po celou rozumnou stominutovou stopáž. Za zmínku určitě také stojí, že ženin počítačový "kolega" promlouvá charakteristickým hlasem uznávaného francouzského herce Mathieu Amalrica (Quantum of Solace, Skafandr a motýl).
Jak už jsem naznačil, Kyslík nebudí dojem filmu, jenž by byl pro jeho režiséra vysloveně typický. Sice v něm dojde na pár momentů, které mají k fyzicky nepříjemně intenzivnímu hororu velice blízko (myši, zavádění/vytahování kanyl do těla a ven), většinu scén si však musel autor několika extrémních krváků vystačit s mnohem skromnějšími výrazovými prostředky. Aja se však (znovu) osvědčil jako kvalitní hollywoodský řemeslník a i na velmi omezeném a specifickém prostoru dokázal díky spolupráci se schopnou herečkou, neustále se vyvíjejícímu příběhu a nápadité práci s kamerou dosáhnout toho, aby jeho zdánlivě skromný sci-fi thriller o ženě uvězněné v hi-tech "rakvi" nezačal brzy nudit svou monotónností, ale naopak zvládl diváka na celou dobu upoutat řešením vyvstávajících otázek a vypjatou atmosférou vycházející z krajní a nezvyklé situace. Celkový pozitivní dojem pak nemají moc velkou šanci zkazit ani případné větší či menší díry v logice - chvílemi, hlavně pak v gradovaném závěru, to totiž vypadá, že kyslík hrdince dochází podle toho, jak se to tvůrcům zrovna hodí.
Přestože Ajova novinka není něčím, co by musel každý bezpodmínečně vidět a co by se mohlo v budoucnu stát široce uctívanou žánrovou klasikou, přinejmenším se jedná o jeden z těch lepších snímků, které ze sebe Netflix za posledních pár měsíců vychrlil. A to bez ohledu na žánr či velikost produkce.