Recenze: Rozparovač - děsivý příběh sériového vraha, při jehož hledání policie selhala a vše nakonec musel "vyřešit" Covid-19

Na sklonku 70. let řádil na severu Anglie vrah známý jako Yorkshirský rozparovač a policie si s ním nevěděla rady. Přestože dokázala v rámci jednotlivých vražd (kterých nakonec bylo třináct) získat řadu důkazů, v dopadení nakonec sehrála roli pouhá náhoda. A to je jen část historie...

Nová čtyřdílná série ze stáje Netflixu je podrobnou rekonstrukcí vrahových děsivých činů a vyjma dobových záběrů od reportérů a policie nabízí i výpovědi žen, které přežily. Na rozdíl od jiných podobně laděných dokumentů nicméně Rozparovač není příběhem o pasti, která sklapla. Naopak bez příkras ukazuje, jak členové policejního sboru ve svém vyšetřování fatálně selhali, nechali se zaslepit předsudky a vlastní představou o vrahově motivaci a tím mu de facto umožnili, aby řádil celých pět let. Není to příjemná podívaná, ale rozhodně jde o příběh, který by měl být vyslyšen a vyprávěn.

Nechci zbytečně zacházet do podrobností, ale postup vyšetřovatelů je v případě Yorkshirského rozparovače vpravdě až neuvěřitelný. Jak dokument postupuje a postupně odhaluje veškeré přešlapy, nabírá divácký šok na síle. Není to o tom, že by vyšetřovatelé nečinili. Práce bylo odvedeno mnoho, postrádala ale prvek empatie, jenž byl pro vyřešení případu klíčový. Doba vnímala ženy, které se "chtěly jen bavit", případně sáhly k prostituci pro zajištění rodiny (práce tehdy moc nebylo), jako nehodné dostatečného veřejného zájmu. Vrah měl tak vesměs volnější ruce, než kdyby cílil na paničky z prominentních čtvrtí (je až smutně komické, kolikrát měla vraha policie u výslechu, než mu konečně dokázala tzv. přijít na kobylku).

Rozparovač tak není jen příběhem o jednom vrahovi. Nemalou měrou se věnuje i tehdy se formujícímu feministickému hnutí. To se může - vzhledem k současné až přehnané politické korektnosti - jevit jako na sílu přidaná vložka, ale pro vytvoření komplexního obrazu jde o podstatnou část celé mozaiky.

Ve finále se tvůrcům nicméně přístup poněkud vymstí, neboť feministické hnutí v poslední epizodě převažuje a samotný vrah ustupuje do pozadí. Dává smysl, že se čtvrtý díl věnuje hlavně obětem, které chce uctít. Přesto bych z pozice diváka rozhodně ocenil to, kdybych se více dozvěděl i o samotném "životě po životě" Yorkshirského rozparovače. Obligátní závěrečné titulky se věnují jen poslední oběti, o výkonu trestu neřeknou bohužel vůbec nic.

Ostatně, tu nejaktuálnější zajímavost - že Yorkshirský rozparovač zemřel 13. listopadu letošního roku na Covid-19 poté, co odmítl léčbu - se z dokumentu divák nedozví. Je pravděpodobné, že vznikl ještě před jeho skonem, přesto by určitě nebyl problém do závěrečných titulků tuto informaci dodat. Coby dodatek "kde je zákon krátký, tam nakonec soud vykoná příroda" by šlo o působivou tečku za větou a je ohromná škoda, že ji Rozparovač postrádá.

Hodnocení: 80%