Dramatu Mělas to vědět škodí botoxová Nicole Kidman. Zato stárnoucí romantický idol Hugh Grant exceluje

Úspěšná terapeutka Grace Fraserová (Nicole Kidman) má na první pohled dokonalý život. Její manžel Jonathan (Hugh Grant) je uznávaný lékař a jejich syn Henry (Noah Jupe) navštěvuje prestižní soukromou školu v New Yorku. Zdánlivá idyla však skončí, když je objevena brutálně zavražděná mladá žena (Matilda De Angelis), z jejíhož skonu je obviněn právě Jonathan. Ten navíc ve stejnou dobu záhadně zmizí...

Jádrem zápletky ambiciózní šestidílné minisérie je otázka, zda je Hugh Grant vinen, respektive zda je "pouze" prolhaným záletníkem, nebo rovnou i brutálním psychopatickým vrahem. Mělas to vědět je tak primárně skloubením detektivního a soudního dramatu s výrazným dotekem psychologických rodinných snímků.

První epizoda je čistě "seznamovací" - v podstatě jen takový prolog, jenž nám představí hlavní postavy a prostředí (vyšší) společnosti, v níž se pohybují. Až do jejího konce ale není vůbec jasné, o co zde vlastně půjde. To odhalí až šokující závěr, který rozpoutá sled událostí a zvratů, které jsou obsaženy v následujících pěti epizodách.

Mělas to vědět je nepochybně snahou navázat na velký (a zasloužený) úspěch nedávných Sedmilhářek. Oba seriály pochází z produkce HBO, jako hlavní autor za nimi stojí David E. Kelley, jde o adaptace knižních bestsellerů stojících na podobných žánrových základech a v obou vystupuje v jedné z klíčových rolí Nicole Kidman. Ta navíc v obou titulech ztvárňuje zámožnou a kultivovanou ženu, jíž se kvůli "problematickému" manželovi hroutí celý dosavadní život.

Srovnání s Kelleyho předchozím hitem však pro jeho novinku nedopadá úplně nejlépe. Sedmilhářky sice také pracovaly s motivem vraždy, ale mnohem netradičněji a rafinovaněji. V jejich případě navíc vůbec nešlo o katalyzátor dění - naprostou většinu stopáže si dokonale vystačily i bez něj. Na ploše sedmi epizod (řeč je teď pouze o první sérii) se v nich mistrně rozvíjelo několik silných a vděčných témat (domácí násilí, traumatické následky znásilnění, dětská šikana, různé podoby rodičovských, partnerských a občanských sporů), která se navzájem bezchybně doplňovaly a prolínaly.

Takováto značná tematická vrstevnatost a komplexnost zde bohužel absentuje. Na druhou stranu ale neplatí, že by Mělas to vědět bylo pouhou prvoplánovou detektivkou, která na diváky zkouší zapůsobit (a vyzrát) jenom skrze různé laciné triky týkající se skutečné vrahovy identity a toho, co přesně se oné osudné noci stalo. Na Grantovu rodinu fatálně doléhá nejen závažné obvinění z brutální vraždy, ale i činy, které ani on sám v průběhu vyšetřování nepopírá a které z něj snímají masku dokonalého manžela a otce. Možná největším "labůžem" jsou v tomto ohledu parádně napjaté vztahy mezi Grantem, jeho synem a tchánem v podání Donalda Sutherlanda.

Právě Grant a Sutherland jsou zde těmi největšími hereckými esy. První jmenovaný už má (nejen) kvůli svým vráskám ve tváři dlouhotrvající kariéru hrdiny (převážně britských) romantických komedií zřejmě definitivně za sebou (viz výborná letošní gangsterka Gentlemani, kde si zahrál slizkého novináře). O charisma s věkem ale určitě nepřišel a ta extrémní nečitelnost a nevyzpytatelnost, kterou tu v souladu se svou rolí předvádí, je na hraně dokonalosti. Už jen kvůli jeho chameleónskému výkonů stojí tahle šestihodinová dramatická seance za pokus. Totéž platí o neméně skvělém Sutherlandovi, jenž si svého prachatého "cocksuckera" ze staré školy vychutnal podobně jako v předloňské minisérii Trust.

Za normálních okolností bych tady pěl pochvalné ódy na mou dlouhodobě oblíbenou Nicole Kidman, tentokrát tomu ale tak nebude. Ne snad proto, že by najednou zapomněla hrát. Problém je jednak v samotné její postavě, která sama o sobě vlastně není moc zajímavá. Předně pak ale v její botoxem zahlcené tváři, která už jí neumožňuje téměř žádnou mimiku...

Velkou pochvalu si však zaslouží režisérka všech epizod, zkušená dánská autorka Susanne Bier (Po svatbě, Bratři), pro níž je Mělas to vědět po čtyři roky starém špionážním dramatu Noční recepční druhá velká práce pro televizi. Zde předvedla možná ještě lepší výkon - přestože děj by se dal celkem bez problémů odvyprávět během standardně dlouhého filmu, Bier dokázala udržet napětí a tempo po takřka celou dobu. Proto maličko zamrzí, že nedostala do rukou plnější a inspirativnější látku. Tak třeba příště.

Hodnocení: 70%