Zbrusu nový seriál Dračí prokletí: Co se stane, když lidstvo poruší sedm smrtelných hříchů?

Zatímco v tradičních japonských anime jen výjimečně najdete nějakou skrytou myšlenku, která stojí za povrchním a zdánlivě jednoduchým dějem, u anime od Netflixuse mi to poslední dobou zdá jako běžná věc. Většinou se musíte podívat mnohem dál, abyste zjistili, o čem vlastně příběh byl. Musíte se zaměřit na detaily, které by vám jistě unikly, kdybyste seriálu nevěnovali plnou pozornost. Někdy je dokonce třeba pořádně vnímat názvy epizod a jejich počet. Právě to je důležité u nového anime s názvem Dragon's Dogma (2020) neboli Dračí prokletí.

Anime obsahuje všeho všudy jednu sérii, která má sedm dílů po zhruba třiceti minutách. Když si odmyslím intro a závěrečné titulky, dostanu se na hranici dvaceti pěti minut. Ještě na začátku jsem si říkala, že bude jistě následovat další série. Pro Netflix je jedna sezóna hodně málo, ještě když má jen sedm dílů. Ale čím hlouběji jsem se příběhem probírala, tím více mi bylo zřejmé, že se nejspíše druhé série nedočkám. Během posledního dílu jsem si uvědomila, že byl můj odhad zcela správný. Další série by totiž naprosto postrádala smysl.

Dračí prokletí bych přiřadila do žánru temného fantasy anime a je inspirováno stejnojmennou hrou z roku 2012, kterou vytvořilo japonské studio Capcom. Režie seriálové anime adaptace se ujal Shinya Sugai a na Netflixu ho můžete sledovat od letošního 17. září. Jedná se tedy o žhavou novinku, která by neměla uniknout pozornosti žádného herního, anime nadšence. I když vás možná na první pohled nemusí vizuální stránka úplně zaujmout, rozhodně se vyplatí to překousnout a dát mu šanci. O tom ale později.

Příběhem nás provází Ethan, mladý statečný muž, který po jednom dračím útoku přijde nejen o celou rodinu, ale také o své srdce (to mu drak vykousne proto, aby mohl Ethan povstat jako „arisen“, vzkříšený). Právě vzkříšení jsou předurčeni pro boj s draky a k ochraně lidstva. Ethan se brzy setkává se svou ochránkyní Hannah a vydávají se na cestu do dračího doupěte, aby mohl Ethan naplnit svůj osud.

Dalo by se říct, že se jedná o poměrně jednoduchou zápletku, dokud nezačnete věnovat pozornost všem situacím a setkáním, které se nám v anime naskytnou. Ve třetím díle si začnete říkat, že něco možná není úplně v pořádku, ve čtvrtém dáte svým pocitům za pravdu a začnete pátrat po tom, co vám tam nesedí. V pátém dílu si přečtete název epizody a následně si uvědomíte, o co tady vlastně jde. Není totiž náhodou, že má seriál sedm epizod a že je každý z jednotlivých dílů pojmenován podle jednoho smrtelného hříchu: Wrath, Gluttony, Envy, Sloth, Greed, Lust, Pride.

Ethan se už od počátku své cesty setkává s každým hříchem a z člověka, který vkládal v lidstvo bezmeznou důvěru, lidi miloval a obětoval by se za ně, se stává chladný bojovník bez slitování a důvodu někomu pomáhat. Zkrátka poznává, že lidé nejsou tak bezchybní a dokonalí, jak si myslel. Z prvotního záměru pomoct při své cestě komukoliv v nouzi se stane cesta za slepou pomstou.

To, co se stane v závěru, vás překvapí, možná zarazí, ale nakonec si jen pokývnete hlavou a řeknete si, že to k tomu vlastně po celou dobu směřovalo a že jste byli bláhoví vy, když jste byli chvíli zaskočení. Každý charakter, který v anime vystupuje, má svůj vlastní psychologický vývoj; některé postavy se změní doslova v jiné osobnosti. Jak dokáže láska a důvěra ve svého spojence probudit v dívce zrozené k racionálním úsudkům morální a lidské, zcela empatické chování? A jak naopak dokáže zklamání tyto lidské emoce naprosto potlačit? Jaké to bude mít pro hlavní charaktery následky? Ve svých recenzích rozhodně nikdy nespoileruji, tak si nastartujte Netflix a rozhodně se nezdráhejte zjistit si to sami.

Dračí prokletí vás možná nepotěší svou animací, která připomíná nějaký nepovedený pokus o 3D. Já upřímně tento typ animace nevyhledávám a nejspíš ani nikdy vyhledávat nebudu, pokud se to nějakým zázrakem nezlepší. Nedá se říct, že bych se utápěla v tradičních věcech a nebyla schopná přijmout změnu. Ta změna ale musí být pro seriál přínosná, musí jí dát něco navíc a ne naopak. Právě to je alespoň za mě u tohoto anime velkým mínusem. Smutné navíc je, že to muselo stát studio mnohem více peněz, nervů a času. Kdyby se nepokoušeli o něco nového a raději zůstali při starém, rozhodně bych si seriál užívala ještě o něco více. Za pár let se ale třeba dočkám i kvalitního 3D anime a na nějakou plošnou animaci si už ani nevzpomenu.

Za to si ale tvůrci opravdu vyhráli se soundtrackem, který celému anime značně dominuje a utváří dokonalou atmosféru, kterou nám možná vzala ne zrovna povedená animace. Stejně tak jsou podle mě vyvedené bojové scény, které působí akčně, zajímavě, důvěryhodně a zvukové efekty občas donutí zatajit dech a napjatě čekat na vyústění. Když už je potom boj u konce, charaktery vás překvapí svým podivným černým humorem, který přijde stejně nečekaně jako blesk v zimě. Ve chvíli, kdy byste mohli soucítit se ztrátou nějakého charakteru, se chytnete za čelo, zasmějete se a zeptáte, jestli je to opravdu tak bizarní, že jste se zasmáli něčí smrti, nebo se vám to jenom zdá.

Je ale zřejmé, že to byl tvůrčí záměr a ne nějaká nepovedeně natočená smrt. Humor je tam velmi snadno rozpoznatelný a přichází ve výsledku v dobrý čas, protože hned po něm následuje scéna, která váš smích utlumí a přinutí opět se nad něčím zamýšlet a možná i někoho litovat.

Sledování anime Dračí prokletí vám nezabere více času než jedno odpoledne a rozhodně se nedá mluvit o promrhaných třech až čtyřech hodinách života. Nezískalo si to u mě sice takové místo jako například Castlevania (2017), další netflixovské anime, ale rozhodně mě to potěšilo, nadchlo zase pro něco nového a zpříjemnilo den. Doporučuji všem, kteří mají rádi akci, zajímavé zvraty, černý humor a nevadí jim sexuální scény nebo pohled na krev. Dračí prokletí má věkovou hranici 16+, právě kvůli násilným scénám, krvi a sexu. Proto si raději předem promyslete, komu to pustíte. Ne nadarmo se říká, že anime rozhodně nepatří do dětských žánrů.

Hodnocení: 80%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE