Recenze: Čára - teenagerské milostné drama upozorňuje na téma středoškolské šikany. Stojí za pozornost?

Judi (Ava Michelle) se už odmalička potýká s posměchem a šikanou. A to všechno jen kvůli její výšce, která ji po celý život činí opravdu speciální. Ve svých šestnácti letech má přes 185 centimetrů, což je pro mnoho dalších dospívajících v jejím okolí dokonalý důvod k ponižování. Není dne, kdy by Judi neposlouchala řeči typu „jaké tam je nahoře počasí?“. S hloupými narážkami se setkává na každém rohu, a tak není divu, že Judi chodí shrbená, aby alespoň o něco méně vyčnívala, potýká se s depresemi a naprosto nulovým sebevědomím.

Důležité je mít ale i tu kapku přátel, kteří drží takového člověka nad vodou. Za těmi Judi naštěstí nemusí chodit daleko. Její nejlepší a trochu střelení kamarádi Fareeda a Jack (přezdívaný Dunkleman) se ji ze všech sil snaží pomoci, aby ji alespoň trochu ulevili. Jack to navíc dělá trochu ze sobeckých důvodů, protože je do Judi tajně zamilovaný. Ta ho ale kvůli jejich výškovým rozdílům dlouhodobě odmítá.

Hlavní příběh začíná ve chvíli, kdy se do města přestěhuje zahraniční student ze Švédska, Stig Mohlin. Vysoký modrooký blonďák si získá srdce každé dívky na škole a Judi není vyjímkou. Jejich vztah se ale i navzdory všem negativním vlivům v okolí začne zdánlivě vyvíjet tím správným směrem. Brzy se ale přijde na to, že se stal Stig centrem egocentrismu a vše se zase vrací do starých kolejí.

Nedá se říct, že bych si užívala teenagerské školní milostná dramata, kterými se nás snaží krmit americká béčková kinematografie. Čáru (2019) mi již dlouhodobě předhazuje Netflix, a tak jsem si řekla, že tomu dám šanci. Abych pravdu řekla, nebyla jsem z toho vyloženě zklamaná. I když tento žánr spadá na příčku snad nejméně oblíbených, bylo to docela příjemné odreagování, které mě pobavilo a chvílemi i rozesmutnilo.

Nabízí nám pohled do mysli chytré a talentované středoškolačky, která sekvůli negativním vlivům svého okolí pomalu, ale jistě uzavírá do krunýře a má komplexy, které ji budou nejspíše provázet celým životem. Ukazuje nám to, jak jsou přátelé v tomto věku důležití pro rozvoj osobnosti a kolik málo stačí, aby se mladému člověku obrátil ve vteřině celý život naruby. Film nám také sděluje, jak je důležité znát své vlastní dítě, dbát na jeho pocity a rozumět mu. Ne každá dobrá snaha rodiče se totiž pro dítě může jevit jako pomoc. Když svému potomstvu nerozumíte, může to v něm vzbudit naprosto opačné pocity.

Co mě ale praštilo do očí na první pohled, je klišé, které zde vystupuje opravdu všudypřítomně. To se ale dalo od tohoto žánru čekat. Vzpomněla jsem si na svá dospívající léta, kdy mezi námi letěly filmy jako High School Musical (2006) nebo Camp Rock (2008). Holka s nulovým vkusem oblékání se stává centrem šikany svých spolužáků, na scénu poté nastupuje krásný a oblíbený kluk, který se dá zcela náhodou dohromady s šikanátorkou hlavní postavy a zároveň školní hvězdou. Poté se děje jeden naschvál za druhým, až to nakonec vše končí naprosto pohádkově. Záporák je poražen a princ s princeznou společně žijí šťastně až navěky.

Naštěstí to u Čáry všechno platí do doby, kdy se její vysněný kluk dává dohromady s její záškodnicí. Závěr filmu se pak pro někoho může zdát trochu překvapivý, možná alespoň trochu originální, ale na druhou stranu stále poněkud plný jiného typu klišé. Nebudu zde ale nic spoilerovat, tak se na film podívejte a posuďte sami.

Abych řekla pravdu, Čára rozhodně není nejhorší teenagerský film, jaký jsem kdy viděla. Narozdíl od ostatních má alespoň nějaký zajímavý náboj, příjemné hlavní postavy a kapku originality. Jestli tedy zvažujete, co po večeru pustit svým hormony rozbouřeným dětem, toto je rozhodně dobrá volba. Na druhou stranu ale nečekejte příjemný celovečerní rodinný film.

Hodnocení: 50%