Recenze: Děda, postrach rodiny - Robert De Niro válčí s vlastním vnukem o právo na sebeurčení. Jde o dobrou komedii?

Asi bych měl především upozornit, že film Děda, postrach rodiny není tak strašný, jak se zdá z popisu děje, z propagačních materiálů a z faktu, že původně měl mít premiéru v únoru 2018. Pravděpodobně to bude souviset z tím, že jde o adaptaci stejnojmenné knížky z 80. let, která byla napsána jako autobiografická (autor v ní vzpomíná na své dětství).

I když se film odehrává v současnosti a obsahuje drony, videohry a smartphony, jeho jádro je poměrně "retro", oldschoolové a nedementní. Kluk se upřímně domnívá, že byl "okraden" o svůj pokoj, zatímco dědeček má kluka docela rád a chtěl by se s ním kamarádit. Ale ve svém věku neví, jak na to. Ty "dojemné hřejivé rodinné scény", které v podobných filmech většinou jsou nejstrašnější, tentokrát docela slušně fungují. Což je fajn. Stejně tak je fajn pár slavných nebo dříve slavných herců ve vedlejších rolích.

Co není fajn, to jsou různé přehnané variace na vzájmené záškodnictví, které přimomínají spíš Sám doma, a odvážím se tvrdit, že v knize nebyly. Ke každé minutě vtipného rozhovoru dědy s vnukem najdeme nejméně minutu dementního fyzického humoru nebo running gagu s dědečkovým náhodně viditelným penisem (viditelným pro postavy ve filmu, ale naštěstí nikoliv pro diváka).

Kdykoliv na soundtracku začala "řízná akční hudba" a bylo jasné, že bude další dementní akční scéna, chtělo se mi trošku umřít. Takže se nedá říct, že by se mi Děda, postrach rodiny líbil. Ale opravdu není tak špatný, jak to vypadá, a skoro připomíná nějakou (dnes už zapomenutou) komedii z minulých desetiletí, kdy se ještě trochu přemýšlelo o zápletce a motivaci hlavních postav.

Hodnocení: 50%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

P.S: Film je u nás uváděn pouze s dabingem (který jsem neslyšel).