Recenze: Project Power - Jaké je být na pět minut v kůži superhrdiny?
Představte si pilulky, které vám dokážou na celých pět minut přičarovat předem neznámou superhrdinskou schopnost, ale v krajních případech mohou způsobit i smrt. Takové pilulky byly vypuštěny do ilegální distribuce v New Orleans a po jejich původci pátrá záhadný Art (Jamie Foxx) a policista Frank (Joseph Gordon-Levitt), jimž chtě nechtě vypomáhá dosavadní mladá dealerka Robin (Dominique Fishback). Lákavý koncept, jenž papírově jistě přináší osvěžení do značně dojeného žánru, však zůstává výrazně za očekáváním.
Trailer:
Project Power je dosud suverénně nejdražším projektem režisérského dua Ariel Schulman a Henry Joost, kteří společně spáchali třetí a čtvrtý díl Paranormal Activity nebo teenagerský thriller Nerve: Hra o život. Jedná se o typicky načančaný velkofilm marvelovského střihu - počítejte se zběsilým střihem, vzletnými kamerovými jízdami a kupou zpomalovaček, které mají zvýrazňovat některé z početných akčních pasáží. Režiséři se snaží diváka neustále bavit a hlavně zpočátku ženou příběh kvapem vpřed, ale ruku v ruce s nezajímavým scénářem se jejich snaha stává postupně více a více kontraproduktivní.
Divák se dopředu jistě těší na hravé objevování všech možností, které s sebou
myšlenka ilegálně distribuovaných superhrdinských pilulek přináší, ale toho se v součtu příliš nedočkáme. Po úvodních dvou akčních scénách, které nám kladné i záporné účinky těchto 'drog' ukazují, a po ustavení tří titulních postav na motivační šachovnici se rozehrává velmi profláklá pohádka plná klišé, která na práci s diváckou zvědavostí úplně zanevře a spoléhá se pouze na oslnění atrakcemi. Ty ale rovněž nejsou kdovíjak dech beroucí (rozpočet byl přeci jen 85 milionů, což už dnes není bůhvíkolik) a režiséři svou inscenací většinou nudí až prudí - vyměklost v oblasti násilí, k němuž přitom řada soubojů či fyzických proměn inklinuje ve značné míře, samozřejmě chápu (je to masovka pro Netflix a je to alá Marvel), ale nebaví mě chaotický střih, temné prostředí a do zblbnutí se opakující montáže vnitřního účinku pilulek, které vlastně začaly být malinko otravné už v Requiem za sen.
Herci jsou samozřejmě fajn a hlavně Foxx s Levittem mají potřebné charisma, aby své jinak nepříliš zajímavé postavy udrželi nad vodou, ale navzdory sympaticky načrtnuté linii ve stylu buddy-movie se zkrátka nedaří vyvolat upřímný zájem o jejich osudy - dopředu se dá bezpečně odhadnout, jak příběh dopadne, a ukončení na způsob průměrného akčňáku s evidentní absencí přívlastku 'super' před jmény hrdinů je zklamáním jako hrom. Nemluvě o tom, že největší MacGuffin příběhu zůstane v součtu v podstatě nevysvětlený a působí jenom vynuceně.
Project Power sice disponuje dobrým nápadem, slušným obsazením a celkem pohodovou první polovinou, která nabízí solidní tempo a neuspávající interakce mezi hrdiny, ovšem při zpětném ohlédnutí mu chybí jediná zapamatování hodná scéna a výraznější příběhový oblouk. Nápad tak zůstává v součtu urážlivě nevyužitý a mdlé vyvrcholení zapadá dokonce hluboko do žánrového průměru. Jako úspěšná jednohubka na Netflixu si film svůj účel bezesporu naplní, neboť obliba superhrdinské tematiky je stále na vrcholu, avšak v tomto případě se zkrátka očekávalo více než jen rutinní spotřební produkt na zaplnění programu. Natočit opravdu jen našlapaný desetiminutový kraťas, udělali by tvůrci mnohem lépe.