Recenze: AVA: Bez soucitu - Do kin se řítí nová akční hrdinka. Má cenu u toho být?
Ava (Jessica Chastain) je profesionální nájemná vražedkyně pracující pro tajnou organizaci. Přestože své úkoly plní, její nadřízený Simon (Colin Farrell) je s ní kvůli některým jejím praktikám nespokojený a rozhodne se ji zlikvidovat. Kromě toho Ava řeší problémy se svou rodinou (nemocnou matkou, sestrou a jejím přítelem), která o jejím skutečném povolání nic neví...
AVA: Bez soucitu je dalším z řady akčně laděných (špionážních) thrillerů, v jejichž centru dění stojí drsná, špičkově vycvičená žena-vražedkyně, s níž si není radno zahrávat (z posledních let viz např. Atomic Blonde či Anna). Nový film Tatea Taylora (Černobílý svět, Dívka ve vlaku, Máma) není vrcholem této vlny, o špatný film se ale také určitě nejedná.
Tím nejlepším, co snímek nabízí, je velmi dobré herecké obsazení a některé akční scény (zejména dvě tvrdé bitky v poslední třetině). Nejvíce prostoru má pochopitelně Jessica Chastain, která svou roli vnitře rozhárané elitní agentky ztvárňuje velmi obstojně - jakožto velmi schopná herečka nepřekvapivě zvládá psychologicky laděné scény (kterých je překvapivě dost), naštěstí je ale poměrně uvěřitelná i v efektních kontaktních soubojích (přesto ji ale mám nejraději ve filmech jako je např. 30 minut po půlnoci, které její herecký typ i talent dokáží uplatnit naplno). Neméně dobří jsou ve svých rolích i skoro všichni ostatní herci - zejména pak John Malkovich jako Avin mentor a padoušský Farrell se slizáckým knírkem. Příjemné bylo po letech na plátně opět spatřit Geenu Davis, jež hraje Avinu matku a která si v 90. letech také zahrála jednu pořádnou drsňačku.
Za zmínku ještě stojí, že film je (docela překvapivě) mládeži nepřístupný, takže v akci občas dojde na trochu krve (ve finále na trochu víc), a dravá hudba Beara Crearyho stylově podbarvuje některé scény.
Kromě typicky thrillerové zápletky o nepohodlné vražedkyni se Taylorův film stejnou měrou pokouší být něčím na způsob rodinného dramatu. To abychom titulní hrdinku nebrali jen jako sexy mašinu na zabíjení, ale vnímali ji i jako člověka, který se potýká se svou hodně pohnutou minulostí (závislost na alkoholu a drogách), traumaty apod. Ani tato příběhová rovina není ztvárněna nijak ostudně, jakoukoliv výjimečnost bychom ale v jejím případě hledali vcelku marně.
AVA: Bez soucitu je zkrátka po všech stránkách ucházející filmová podívaná, která na hodinu a půl solidně zabaví, ale prostě jí schází něco, co by ji (pokud možno pozitivně) vyčlenilo z davu podobně pojatých žánrových kusů.
P. S. Svým úplným závěrem snímek vyloženě škemrá o pokračování. V tuto chvíli mi je vlastně úplně jedno, zda nějaké vznikne, ale každopádně tomu moc nevěřím...