Recenze #2: Bídníci jsou drsná exkurze do pařížského ghetta
Policista Stephane se připojí k speciální kriminální jednotce. Za partnery dostane dvojici protřelých a ostrých poldů, kteří se však dodržováním pracovních předpisů příliš neobtěžují. Společně vyrazí do ulic Montfermeilu, předměstí Paříže. Velmi záhy Stephane pochopí, jak napjatá a dusná atmosféra v této oblasti panuje. Netuší však, do jak velkých problémů se zanedlouho dostane...
Tihle Bídníci nemají s Hugovou literární klasikou - až na pár záměrných doslovných odkazů - v podstatě nic společného. Zato hodně připomínají americký Training Day a syrové jihoamerické pecky jako Město bohů nebo Elitní jednotka. Žánrově, stylem, a naštěstí i celkovou kvalitou.
Jedněmi z klíčových slov jsou v případě Bídníků termíny jako 'gradace' a 'eskalace'. Graduje a eskaluje tu totiž vše související s obsahem filmu. Vztahy mezi trojicí poldů, z nichž každý k hájení zákona a dodržování pořádku přistupuje trochu jinak, než zbylí dva. To pravé drama pak začíná ve chvíli, kdy se nesourodé trio ocitne v extrémně krkolomné situaci, která je kromě odznaku může připravit i o svobodu, ne-li rovnou o život.
Dále se vyostřuje neustále napjatá situace v ulicích, kde vedle sebe žijí znepřátelené gangy, zahrnující různé etnické (rómští cirkusáci), náboženské (muslimové) či národnostní menšiny. A s tím, jak se vyhrocuje vše zmíněné, nabírá na tempu, spádu, napětí a hutné atmosféře i celý film. Od rutinní policejní "projížďky" městem se tak Bídníci postupně promění až v nelítostný pouliční akčňák, v němž se bez nadsázky bojuje o holé přežití.
Značná část filmu je nasnímána ruční kamerou, což přirozeně pasuje k jeho dokumentární povaze a snaze o autentický feeling. Nejvíce však na něm oceňuji snahu tvůrců o nezaujatost při zpracování tak záludného tématu, jako je obraz života v sociálně problematických a vyloučených lokalitách. Žádné straně konfliktu nenadržují, ale ani nekřivdí. Ale současně asi nebudu vůbec překvapen, když bude někdo Bídníky vnímat jako silně jednostrannou záležitost.
Velmi snadno si dokážu představit, že Bídníci nebudou moc po chuti zarytým pravičákům, protože se jim nebude líbit, jak film poukazuje na praktiky policie, která (dle tvůrců) někdy jedná na hraně fašismu a místní obyvatele doslova šikanuje (viz scéna se studentkami na zastávce). Ovšem je tady i možnost, že ty "méně bystré" umanuté odpůrce uprchlíků/muslimů/černochů naopak film ještě více utvrdí v jejich odmítavých postojích - a budou si přát/požadovat, aby policie/vláda proti zmiňovaným skupinám lidí zasahovala ještě tvrději, než doposud (a než je zobrazeno v tomto filmu).