Recenze: The Furies - Hororová jatka s kupou maskovaných zabijáků

Celovečerní debut režiséra Tonyho D'Aquina svým námětem připomíná typický hororový produkt žánrového nadšence, který vyrostl na filmech o maskovaných zabijácích a miluje s tím spojené umělé násilí. Dějová premisa je v jeho podání až úžasně triviální - dvě dlouholeté kamarádky Kayla a Maddie se zrovna pohádají při večerní tvorbě graffiti, načež jsou obě uneseny. Zatímco o Maddie divák nic neví, Kayla se probouzí v černém boxu uprostřed rozlehlých lesů a společně s dalšími oběťmi postupně zjišťuje, že se stala součástí hry, v níž dívky unikají před vraždícími maniaky a kterou někdo zvenčí pozorně sleduje.

Ačkoliv scénář v úvodu nadhazuje potenciální vztahové motivy a konflikty, po unesení a nástupu zabijáků se už vůbec neohlíží zpět a aktivně se věnuje pouze tomu, co divák už po přečtení obsahu očekává - vyvražďování a útěku kladných postav. O hlavní hrdince Kayle se toho bohužel nedozvíme tolik, aby nás její zásadní vývoj nějak překvapil či oslovil, a ostatní protagonisté jsou spíše do počtu. Výjimkou je pouze vyděšená asijská dívka Rose, jejíž charakter je poměrně nepředvídatelný a její vybudovaný vztah (samozřejmě příliš rychle a pramálo uvěřitelně) s Kaylou ústí v asi nejzajímavější a překvapivý moment filmu.

Celkový nápad a zpracování nejsou vůbec špatné, protože D'Aguino docela

nápaditě kombinuje ty standardní lesní naháněné s motivy ve stylu Saw nebo béčkových 9 hráčů se smrtí a navrch přihazuje velmi přesvědčivé masky, takže záporáci minimálně po vizuální stránce respekt vzbuzují a gore násilí také nevypadá nijak uměle. Scénář se pak snaží zajetá schémata nějak oživit a složitěji prolíná vztahy mezi pronásledovateli a pronásledovanými, což je na jednu stranu fajn, ale zase je to podáno odflákle a děj nijak nerezonuje, negraduje a hlavně neponouká absolutně žádné myšlenky či pointu.

Film tak vyznívá především jako stoprocentní hororová pocta, která je řemeslně naprosto v pohodě, ale nedokáže zamaskovat vlastní prázdnotu a navzdory slušnému konceptu přijít s něčím silným a více odvážným (gore je možná kvalitně znázorněno, ale zase tolik ho ve finále není). Záporní aktéři se navíc chovají dost hloupě a kolem příběhu toho zůstává spoustu nevysvětleno, což asi mělo působit sofistikovaně, ale spíše to vypadá jako scénáristická nemohoucnost.

Máte-li rádi krvavé vyvražďovačky v oblíbeném prostředí opuštěného lesa a stačí-li vám jen bezmyšlenkovitá přehlídka bodných nástrojů a úmrtí, určitě si v The Furies najdete to svoje. Pokud však trváte na tom, že hororoví tvůrci musí umět pracovat s divákem, šponovat napětí, kreativně obměňovat podobu scén a gradovat dění, tak moc velké slávy raději nečekejte. Přestože podobným nadšeneckým dílům fandím a oceňuji každý nový nápad, tenhle australský pokus zůstává na půli cesty mezi odvázanou násilnou jízdou a temným hororem, kde se hraje i na vztahy mezi aktéry a osobní mstu. Na undergroundových hororových festivalech a při večerních projekcích u piva však Furies zapadne bez větších problémů.

Hodnocení: 50%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE