Recenze: Do větru - něco jako Prázdniny v Provence (ale ne debilní)
Český film Do větru se naštěstí vůbec nepodobá výrobkům jako Rafťáci nebo Snowboarďáci. Spíše má svým námětem ledacos společného s Prázdninami v Provence, ale naštěstí není tak nebetyčně debilní. Společného s nimi má to, že neobsahuje téměř žádný děj a chtěl by pouze zachytit jakousi těžko uchopitelnou atmosféru svobody, kombinované s pochybami rozmazlených mladých lidí o něčem. Není nikterak rozjuchaný, ale spíše zadumaný.
A má (přes mizivý rozpočet) bezpochyby slušnou atmosféru a slušné řemeslné parametry (především těkající a přesto neotravující střih stojí za chválu).
Trailer:
Jeho problém je ale v tom, že se v něm opravdu téměř nic nestane. Je naznačeno, že podezřelý a jeho sestra spolu možná mají incest. Je naznačeno, že by v okolí mohli být nebezpeční piráti a / nebo migranti. Je naznačeno, že někdo možná má nějaké temné tajemství. Ale nic z toho. Film má kousek přes 70 minut a stejně je to příliš mnoho na obecné zamyšlení nad významem slova "svoboda" (něco takového myslím tvůrci tvrdili v presskitu).
Kdyby mělo Do větru 25 minut, tak bych jeho tvůrce pochválil za výborné atmosférické školní filmové cvičení. A kdyby se mě ptali, zda by film měli natáhnout na trojnásobnou délku a nasadit ho do normálních kin, rozhodně bych se jim to snažil rozmluvit...