Recenze: T2 Trainspotting hraje na strunu nostalgie

Přiznávám, že původní Trainspotting pro mě není nijak kultovním dílem (asi to souvisí s mým nezájem o alkohol, drogy a pohlavní choroby), ale rozhodně se mi líbil.

A není mi úplně jasné, proč bylo natočeno pokračování (kromě logicky se nabízející varianty "kvůli prachům"). Nepřipadalo mi, že by v prvním Trainspottingu zůstalo nevyřčeno něco, co mělo být vyřčeno. Nepřipadalo mi, že bych měl vidět, co se dál s našimi čtyřmi hrdiny stalo. Připadalo mi, že se jim dále dělo totéž v bleděmodrém.

A to vcelku odpovídá ději druhého Trainspottingu. Kdyby se odehrával 5 nebo 10 let po prvním, bylo by to jedno. Hrdinům se mezitím nic zásadního nestalo, a vlastně se jim nic zásadního nestane ani v průběhu tohoto filmu. Jen logicky došlo k tomu, že jsou všichni tak nějak unavenější životem a možná o trochu, O TROŠIČKU zmoudřeli. Někteří. Ale spíš ne...

Renton a Sick Boy chtějí spolu vybudovat nevěstinec (za pomoci Sick Boyovy mladé bulharské pichny), Spud se snaží buď zasebevraždit nebo přestat s drogami, a Begbie chce najít a zabít Rentona. A to je víceméně všechno.

Všechno se to samozřejmě zkomplikuje různými odbočkami a zákrutami, ale nejde o nijak geniálně vymyšlené odbočky a zákruty - jako kdybychom se dívali na nikoliv druhý díl filmu, ale 99. díl televizního seriálu, který už není jak ždímat. Dočkáme se jen velmi málo slušných fórků nebo citovatelných hlášek (přiznávám, že si dva dny po projekci nevzpomenu ani na jednu).

Kupodivu i režie Dannyho Boylea působí jaksi unaveněji než před 20 lety. A není to tím, že jsou unavenější hlavní hrdinové. I scény, které mají být vizuálně extrémní, vypjaté a "edgy", moc nejsou.

Druhý Trainspotting těží především z minulosti a z toho, jak dobře byli jeho hrdinové vykresleni před 20 lety. Každou chvíli jsme svědky flashbacků a vzpomínek (s mnoha záběry převzatými z prvního filmu). Je to větší nostalgie než třeba Star Wars a je nutno uznat, že to celkem funguje.

Tenhle film existuje prostě jen proto, abychom se znovu setkali se "starými přáteli", a nic víc. Není to nezajímavé setkání, ale jsem přesvědčen, že během těch posledních dvaceti let museli prožít mnohem zajímavější historky, než ty, které uvidíme v tomhle filmu.

Hodnocení: 60%