Vybrali si život. Fenomén Trainspotting se po 21 letech vrací

Režisér Danny Boyle natočil v roce 1994 svůj první celovečerák - Mělký hrob. Směsice thrilleru a černé komedie testovala sílu přátelství/moc pěněz. Edinburghské trojici se totiž podaří zdědit kufr s pořádným balíkem a mrtvolou. Na policii to nenahlásí, čehož možná budou někteří z nich časem litovat... O dva roky později už přichází na scénu další edinburghská sebranka, která se později porve o peníze, parta filmového Trainspottingu (1996).

Je jich pět (Renton, Sick Boy, Spud, Begbie a Tommy). Životní eskapády a závislosti jim - inspirován Welshovou knižní předlohou - vdechl scenárista John Hodge (nominace na Ocara). Natáčecí štáb se příliš nelišil od toho, který se pustil do Mělkého hrobu. V té době neměl ani tušení, že za rozpočet necelých 2 milionů liber tvoří kultovní popkulturní dílo, generační výpověď.

„Tehdy jsme se obávali, jestli film diváky vůbec osloví, protože se zabývá drogami a kulturou mladých, je velmi specificky skotský,“ vzpomíná producent Andrew Macdonald. „Nebyli jsme si jisti tím, zda ho někdo vůbec pochopí. Ale protože jsme zbožňovali knižní předlohu, toužili jsme po tom ji zfilmovat.“ Scenárista John Hodge dodává: „Stejně jako v knižní předloze měli hrdinové filmu smysl pro humor a zajímavé postřehy, což nebylo v podobném žánru typické. Jednalo se o kontroverzní přístup. Divákům se to líbilo i nelíbilo, obojí ze stejných důvodů.“

Divákům se "to" (ne)líbilo tak, že za vstupenky utratili téměř 50 milionů liber. V první vlně Trainspotting samozřejmě odsoudily oficiální kruhy na evropské i americké půdě, s odstupem času se ale i ony shodly na tom, že jde o památné dílo. Proč?

V době vzniku přineslo neotřelou vizuální estetiku, která v kombinaci s hudebním soundtrackem dala vzniknout hojně citovaným scénám (běh edinburghskými ulicemi za doprovodu Popovy "Lust For Life", Rentonovo hledání čípku v zaneřáděné toaletě, mimino na stropě, pohřeb v posteli za doprovodu "Perfect Day" Lou Reeda...).

De facto každý z pětice antihrdinů (Ewan McGregor jako Renton a další) si získal svůj divácký protějšek, sympatizanta. Když to trošku přeženu, nevědomky šlo asi o model, s kterým přišel o dva roky dříve mediální magnát Simon Fuller, když zakládal skupinu Spice Girls.

Režisér Danny Boyle v Trainspottingu také odkazoval na významná filmová díla minulosti (například Mechanický pomeranč a slavný Moloko bar). Navíc postihl odvrácenou tvář malebného Edinburghu. Jde nicméně o přístupnější film věnující se tématu závislosti a drog než například hodně depresivní adaptace německé novely My děti ze stanice ZOO (1981).

Z Dannyho Boylea se stal uznávaný oscarový režisér, z Ewana McGregora herec první velikosti, z Trainspottingu citovaná veličina nejen 90. kinematografických let. V éře remaků a reunionů se původní natáčecí a herecký štáb rozhodl přijít po 21 letech s dalšími příběhy antihrdinů. Pokud možno se ctí a smyslem navázat nejen kvůli penězům. Byla v tom pochopitelně i nostalgie po "devadesátkách", kterou s filmovými postavami bude sdílet nejeden divák.

Proč se do toho Danny Boyle znovu pustil? „To zdržení nebylo výslovně plánované – o natočení pokračování jsme diskutovali už celé roky. Ale svým způsobem se vlastně jedná o jeden z důvodů, proč má tenhle film právo na existenci. Když se podíváte na to, jak naši herci vypadali před 20 lety a jak vypadají nyní, je to velice drsné srovnání. Dělal jsem si z nich legraci, že určitě spotřebují spousty pleťových krémů! Kluci se dokázali skvěle vypořádat s tím, jak teď vypadají a že budou neustále porovnáváni s tím, jak vypadali tenkrát. Je to upřímné. Nestyděli se za to, jací jsou nyní, a právě o tom tenhle film je.“

Na co navazuje příběh T2 Trainspottingu? Renton (Ewan McGregor) zdrhá s veškerým lupem 16 tisíc liber. Čtyři tisíce zanechá v úschovně pro Spuda. Sick Boy, který se pocity loajality nikdy příliš neznepokojoval, je na Rentona naštvaný, ale současně mu závidí. Proklíná svou sentimentální slabost a sní o pomstě. Frank Begbie strávil většinu svého dospělého života jako oživlý ruční granát. Renton z něj právě vytrhl pojistku. Jeho hněv je možná sebedestruktivní, ale je celkem jisté, že nebude jeho jedinou obětí.

„Vždycky jsme tak nějak tušili, že by bylo fajn vidět tu čtveřici zase pohromadě,“ říká režisér Boyle. „Ale velkým překvapením je emocionální náboj té situace. Podíváte se na jejich tváře a okamžitě vás to zasáhne. Je v tom dávka patosu. Uvědomujeme si u toho, jak se na nich podepsal čas, jak se podepsal na nás samotných. Film je jako pohled dalekohledem času – podíváte se jedním směrem a minulost je skoro na dosah. Podíváte se znovu – a je pryč. Je to zajímavé. T2 je v podstatě adaptací dvou knih: jednak románu Porno, Irvinova pokračování původní knihy, které se odehrává o deset let později, ale ještě mnohem intenzivněji se jedná o návrat k původnímu Trainspottingu.“

T2 Trainspotting má českou premiéru tento čtvrtek 16. února.