Recenze: Inkarnace - horor, který se bere naprosto vážně

A nyní se musí utkat se svým největším protivníkem, démonem jménem Maggie, který mu kdysi zabil rodinu, a nyní se usídlil v malém chlapci - o čemž přišla Eckharta informovat sexy agentka Vatikánu...

Tento horor režíroval Brad Peyton, jehož legrační Cesta na Tajuplný ostrov 2 (2012) a velkovýpravný San Adreas (2015) dávaly naději, že by snad mohlo jít o zábavu, nebo aspoň o profesionální podívanou.

Překvapivě, Inkarnace (2016) není ani jedno z toho.

Především bere sama sebe naprosto vážně a vůbec nevyužije tu spoustu možností, které taková absurdní směs Vymítače ďábla (1973), Constantina (2005) a Inception (2010) nabízí. Vůbec. Některé postavy (např. Eckhartovi mladí pomocníci, vatikánská sexy agentka) vypadají jako kdyby byly napsané pro komediální film, ale jako by režisérovi zapomněl producent vysvětlit, že má natáčet komedii. Je až k neuvěření, jak málo se toho vlastně ve filmu odehraje, a jak je to zdlouhavé, přestože má celý snímek méně než 90 minut (včetně závěrečných titulků). Chvílemi to už už vypadá, že film dosáhne mety "tak blbý, až je dobrý", ale nedojde k tomu...

A co je ještě překvapivější, celý film vypadá velice lacině. Pokud se těšíte na "boje ve snech", tak budete šeredně zklamáni, protože "snové světy" jsou vesměs nějaké opuštěné sklepní chodby, strašidelně nasvícené barevnou žárovkou.

Opravdu jedinými pozitivy tohohle zcela zapomenutelného filmu jsou Eckhart a jeho základní námět (nikoliv scénář).

Hodnocení: 40%

P.S.: Původní název neznamená "inkarnace", ale "inkarnant", tzn. "ten, kdo se inkarnoval", t.j. Eckhart. Ne že by na tom záleželo...