Recenze: Já, Mattoni - místo kvalitní minerálky se divákovi servíruje voda s umělou šťávou v přitažlivém obalu
Trochu mi hlava nebere, že veřejnoprávní televize po adoraci Cyrila a Metoděje, Jana Husa a Karla IV. investovala téměř 100 milionů korun do příběhu syna italského rodinného klanu, který zbohatl za Rakouska-Uherska na stáčení minerální vody. Reklamní slogan v názvu jako vyšitý. Aby také ne, když Karlovarské minerální vody do projektu nalily 24 milionů. Tím, co ale představil první díl, bych se moc nechlubil. Kdybych to měl shrnout v jedné větě, pojednává Já, Mattoni o tom, jak prominentní synek skrze postele roztodivných žen k penězům přišel. A štěstí se mu vyhnulo.
Starý Mattoni (Alois Švehlík) ve své vile sepisuje paměti. Je jen pár chvil po nešťastné události, kdy během horečky podepsal "milované" ženě Míně (Taťjána Medvecká) dokument, v němž se vzdává veškerých práv na svůj podnik s minerálkami. A ona ho má (konečně) v hrsti. Starému muži nezbývá než vzpomínat. Na jinošství, na všechny milostné eskapády, na prodej lázeňských oplatek na kolonádě, na sňatek z rozumu a vrcholný okamžik, kdy se mu podařilo koupit práva na provozování minerálního pramenu.
Ostatně, když jsem zmínil tuto stěžejní scénu, tvůrci ji v pilotu odbyli detailním záběrem na notářské kladívko a udivené výrazy všech zúčastněných. Myslím, že Marek Najbrt se se scénou mohl popasovat s o poznání větší pečlivostí. Zkušenosti na to rozhodně má - režíroval originální válečné drama Protektor (2009), seriál Terapie (2011) nebo politickou satiru Kancelář Blaník.
Jenže Já, Mattoni je vrcholně nudné, i když řemeslně prvotřídní, dílo. Starý Mattoni vypráví, do toho se objevuje jeho nejmladší (Jáchym Novotný) nebo mladší (David Švehlík) já, dobové kulisy, situace a atmosféry. Milovníci 19. století si přijdou na své - kostýmy jsou perfektní, lokace, osvětlení a kamerové záběry taktéž. Jenže co je to platné, když se o skutečném Mattonim téměř nic nedozvíte a skoro vše vede přes postel, školní lavici nebo rodinnou kuchyň.
Trailer:
Papírem nešustí jen voiceover starého Mattoniho, ale i dialogy. Hudba je místy rozšafně archaická a jindy dost podivně sklouzne k experimentální elektronice, kterou Najbrt užil dost osobitě už v Protektorovi. Sem tam se člověk zarazí nad vyloženými podivnostmi. Opravdu je normální, aby Mattoniho pradědeček (Stanislav Zindulka) trávil poslední dny svého života v nějaké prádelně a Mattoniho otec (Vladimír Javorský) to přešel holým konstatováním, že se má mladík učit, aby to někam dotáhl?
Po kolikáté už Česká televize přišla se "splácením" dluhu, který kvapně proběhl a poté se na něj ještě rychleji zapomnělo? Já, Mattoni bohužel do této škatulky s největší pravděpodobností spadne také. Pokud tedy budete brát obchodníka s minerálkou a italskou krví za naši historicky významnou osobnost.
Člověka nedokáže seriál zaujmout, ani informovat. Vážně bych nečekal, že se po zřejmě náročných scenáristických přípravách a rešerších tvůrců budu muset vrhnout na internet, abych se dopídil té či oné skutečnosti. Například by mne mnohem víc zajímala osoba a společenský vklad profesora Löschnera, kterého v prvním dílu série Mattoni potká. A de facto je to právě tento "svobodný pán" ordinující pobyt v lázních, kdo se postaral o ideu komerčně stáčené minerálky.
Obrovská škoda. Kvůli tvůrcům, kteří natáčení věnovali 150 dnů! Karlovarské minerální vody to bez problémů odepíší z daní. Jestli je ale právě tento projekt službou veřejnoprávní televize, o tom hluboce pochybuji.