Recenze: Sebevražedný oddíl - kde hrdinové nestačí, tam musí nastoupit padouši

V DC zaspali. Zatímco pomalu nechávali zrát sólového Temného rytíře v roce 2008, konkurenční Marvel začal sypat sólovky jednotlivých hrdinů, aby je o čtyři roky později svedl ve společné velkolepé týmovce. Aby v DC aspoň trochu vyrovnali síly, odhodlali se k opačnému přístupu - začne se týmovkami a poté se budou představovat jednotlivé postavy. Svým způsobem to nebyla úplně mimo myšlenka - v Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti je většina postav divákům dobře známá, takže by orientace neměla být problém. Teoreticky. Praktický háček je v tom, že jsme postavy znali s jinými herci a v úplně jiném podání.

Sebevražedný oddíl je od začátku v ještě méně výhodném postavení, protože tady neznáme (pokud se bavíme o filmových zkušenostech) prakticky nikoho. Bylo proto otázkou, jak se film k divákům postaví.

Od prvních minut je patrné, že se v Sebevražedném oddílu hraje na jinou strunu než v jiných DC filmech. Předpoklad, že půjde o podvraťáka, který bude pro DC znamenat to samé, co pro Marvel Strážci Galaxie, se do jisté míry naplňuje. Navzdory zabijákům v hlavních rolích tu jde hlavně o styl, sypání hlášek a neskutečně chytlavý soundtrack, který si okamžitě po odchodu z kina budete chtít pořídit do domácí sbírky. Potud dobře.

Jenže jsou tu mnohá ale. Už samotný základ drhne. Film nám mnohokrát připomíná, že sledujeme ty nejhorší z nejhorších, nebezpečné maniaky, kteří by v ideálním světě už nikdy nevyšli na sluneční světlo. Realita tomu ale moc neodpovídá. Od začátku jsou členové Sebevražedného oddílu vesměs sympatická sebranka grázlíků, žádné pochyby nečekejte. Nejvíce to asi vadí u Willa Smithe, jemuž nejenže filmaři rovnou přihráli nejhorší motiv ("chci být lepší pro svou dceru"), ale samotný Smith zkrátka působí jako dobrák. Takový Denzel Washington umí hrdinům dodat nejednoznačnost, Smith je jasný klaďas na první dobrou a nic na tom nemění nálepka hitmana.

Čímž se dostáváme k další problematické části - expozici. Jak již bylo řečeno, v DC spěchají, aby dohnali ztracený čas. V Sebevražedném oddílu je tak činěno formou medailonků jednotlivých postav. Celá úvodní půl hodina je o tom, že se řekne někdo něčí jméno, následuje flashback s představovačkou a dokonce i fyzický popis nejvýraznějších rysů. Je to pohodlný vypravěčský přístup a moc filmově nepůsobí, ale musí se nechat, že film alespoň nestagnuje a žene se kupředu rychlým tempem.

Což je ta největší výhoda Sebevražedného oddílu. I když jde vlastně spíše o hodně drahý pilot televizního seriálu než celovečerní film (první třetina je představování, pak hurá do akce a nic dalšího už se de facto nestane), ve filmu se neustále něco děje, někdo hláškuje a když už to vypadá, že se tempo vytratí, rozčísne scénu nějakým způsobem Harley Quinn v podání neodolatelné Margot Robbie (jednoznačně největší trumf, který film má). Podobně silný - herecky - se jeví i Joker, jehož správně démonicky hraje Jared Leto. Problém je v tom, že postava je ve filmu zbytečně a to doslova. Pokud by ji tvůrci vystřihli, na celku by to absolutně nic nezměnilo.

V DC očividně nechtěli moc pokoušet to, že nemají k ruce klasické hrdiny. Sympatické vykreslení padouchů je jedna věc, koncept ale vyloženě padá na hubu v boji s finálním bosem, kdy už jde o naprosto klasický "dobro vs. zlo" fight se vším, co k tomu patří. Jaká škoda! Právě v tu chvíli se mohli členové oddílu správně vybarvit, být podlí, zákeřní, nehrát fér, zkrátka být sví. Oddělit se od "tupého hrdinského stáda". Nestane se. Jsou to normální správní hoši, kteří bojují a obětují se za správnou věc, samozřejmě v patřičně heroicky zpomalených záběrech. I takoví borci z Misfits jsou větší svině, než všichni členové Sebevražedného oddílu.

Recenze pravděpodobně vyznívá dost nejednoznačně, ale tak je to s celým filmem. Má příšerně chatrnou zápletku, nevyužívá temné stránky postav a navzdory padoušskému základu jde o poměrně tradiční komiksový film. ALE herecky funguje, má opravdu vysoké množství nahláškovaných dialogů a tempo je tak zběsilé, že se divák prakticky ani nestihne nudit. Jako nenáročný akční výplach je to moc fajn. Potenciál na to být jiný a vymanit se z řady ostatních komiksových adaptací, to bohužel totálně zahučelo do kanálu.

Hodnocení: 70%