Recenze: Svátek matek - nová "romantická komedie" s Julií Robertsovou a Jennifer Anistonovou

Tentokrát by mělo být spojujícím tématem mateřství a Svátek matek, ale je to jedno, neboť většina zápletek je zcela zaměnitelná se "zápletkami" předchozích filmů.

Možná jste si už všimli uvozovek kolem slov "romantické komedie" a "zápletky", které mají svůj dobrý důvod. Tento film totiž není ani romantický, ani komedie, ani nemá zápletky, a obsahuje jen hromadu zcela náhodně propojených postav, prožívajících "greatest hits" všech romantických komedií.

Hlavní postavou je pravděpodobně Jennifer Anistonová (s dvěma syny), která se musí vyrovnat s tím, že si její ex-manžel (Timothy Olyphant) vzal mladší a krásnější ženskou.

Jason Sudeikis (s dvěma dcerami) se musí vyrovnávat s tím, že mu před rokem umřela manželka.

Dvě dospělé sestry (s dvěma dětmi) se musejí vyrovnávat se svými hyper-rasistickými vidláckými rodiči a tajit jim, že jedna je lesba a druhá má za muže Inda.

A Julia Robertsová má jen jakési divné cameo (a ještě divnější účes), aby se nakonec (ne)překvapivě ukázalo, čí je matka.

Z pohledu člověka, který se zajímá o filmařinu, je poučné bedlivě sledovat například střih nebo soundtrack, které se zoufale snaží z tohoto filmu vyždímat nějaký náznak atmosféry nebo smyslu, ale většinou marně. Střih nezamaskuje to, že v některých scénách bylo zjevně něco vystřiženo, a hudba zní otravně skoro nonstop, aby nám signalizovala, co právě máme cítit, protože to nevyplývá z toho, co se na plátně odehrává.

Píšu naprosto bez přehánění a jsem o tom upřímně přesvědčen, že scénář tohoto filmu by bez větších problémů dokázala napsat nějaká průměrná umělá inteligence, do které by se nacpalo 100 klasických romantických scénářů a ona je náhodně zpermutovala, přičemž by se držela jen několika nejzákladnějších omezení, jako že například nikdo nesmí souložit se svými dětmi a sám se sebou.

Takže ve Svátku matek nikdo nesouloží se svými dětmi, což je škoda, protože následkem toho ve filmu není zhola nic jakkoliv zajímavého. Film má dvě hodiny a někdy od jeho poloviny je stále těžší a těžší ho fyzicky vydržet.

Je docela fascinující sledovat, jak tolik kvalitních herců a hereček vůbec neví, co se svými postavami dělat, takže se uchylují k hysterickému standup improvizování. Je smutné sledovat, jak špatně hraje většina dětských herců (jak je to možné?). Je strašidelné sledovat, jak rasistické, homofobní a xenofobní jsou scény, jejichž cílem pravděpodobně bylo proti těmto nešvarům bojovat. Je možná trochu zábavné odhadovat, co se stane v příští minutě filmu, ale i tady mě tvůrci několikrát převezli:

Myslel jsem si, že manžel řekne manželce, že si bude brát mladší ženskou, ale omyl: Řekne jí, že už si ji vzal!

Myslel jsem, že rodiče po Skypu dcerám řeknou, že k nim nečekaně přijedou na návštěvu, ale omyl: Řeknou jim, že už jsou nečekaně za dveřmi!

Myslel jsem, že se ukáže, že matkou toho smutného děvčete bez rodičů je Julia Robertsová, ale omyl: Matkou je strašidelný zubatý robot s umělohmotnou parukou!

Svátek matek je vlastně jako ty nejhorší české "romantické komedie", s tím rozdílem, že se jistí docela schopní lidé pokoušeli v postprodukci katastrofálně nepodařené dílo nějak zachránit. Marně.

Hodnocení: 30%