Recenze: Captain America: Občanská válka - konečně úkrok správným směrem

Nejpatrnější je to v případě obou dílů Avengers. Tomu prvnímu jsme pramalý dopad na celé universum odpustili pro charisma zábavného záporáka Lokiho. Dvojka už podobný bonusový "já teda obě ty oči přimhouřím" prvek neobsahovala a mnozí fanoušci ji považují za nejzbytečnější díl celé série. Trochu proti očekávání začaly skutečně důležité momenty padat v příbězích Captaina Americy.

Konkrétně v Návratu prvního Avengera, kdy režírující bratři Russoovi dokázali filmu vtisknout uvěřitelnou naléhavost a syrovost pouličních přestřelek, připomínající legendární Nelítostný souboj Michaela Manna.

Občanská válka je filmařsky velké sousto. Má základ v dost možná nejzásadnějším komiksovém konfliktu a jak ukázal letošní souboj Batmana se Supermanem, s velkou mocí nutně nepřijde velký výsledek. Zatímco však svár syna Kryptonu a netopýra Gothamu lákal na něco, co ve výsledku podstatnou roli vlastně nehrálo, Občanská válka se tématu drží - je zlomovým momentem, který rozhodne o budoucnosti všech superhrdinů a ti musí zaujmout konkrétní stanovisko.

Celý konflikt stojí na tom, že Avengers napáchali během svého působení dost škod na civilních obětech a vláda chce mít proto hrdiny více pod kontrolou. Iron Man, nesoucí tíhu vlastního selhání, s návrhem souhlasí, Captain America je proti, neboť se bojí, že by se stal žoldákem v bitvách, které nechce bojovat. Šikovné na tom je, že obě strany vlastně nejsou ve svém postoji úplně mimo. Otázkou je, který přístup znamená menší zlo. Na což se Občanská válka - a snad je to i dobře - nesnaží dát jednoznačnou odpověď. Jde jí hlavně o to, jak se se situací postavy poperou a jaké budou následky.

A tentokrát to nejsou prázdná slova. Avengers se skutečně vydávají na rozcestí, odkud nebude návratu a udají nový směr všem budoucím filmům. Pokud byl "věk Ultrona" zklamáním pro nulový dopad, zde podobná slova naštěstí neplatí. Pravda, pořád se mohlo jít ještě trochu víc na dřeň v tom, jak špinavý bude souboj "Cap tým vs. Iron Man tým", na druhou stranu nechybí překvapivé momenty a jeden opravdu nekompromisní dějový twist, na který nejsme (minimálně v současné vlně marvelovek) příliš zvyklí.

Občanská válka rozhodně není žádná sázka na jistotu. Nejde tu o záchranu celého světa, akce je spíše z fyzičtějšího ranku a ani toho humoru ve filmu není tolik, na kolik jsme z jiných marvelovek zvyklí. Nejvíce hláškuje nováček Peter Parker alias Spider-Man, kde se povedla úžasná věc - jeho profilace je na hony vzdálená tomu, co jsme v předchozích filmových verzích viděli a přesto neztrácí nic z toho, co dělá Spider-Mana Spider-Manem. Kdo se bál, že to bude "zase to samé", toho teenagerovský doplněk sestavy příjemně překvapí. Záporák sice postrádá odpovídající charisma, na druhou stranu disponuje o několik tříd promyšlenějším "ďábelským plánem", než na co jsme v podobných filmech zvyklí.

K dokonalosti chybí o něco osobitější soundtrack a možná i těch pár minut navíc pro některé vedlejší postavy (Ant-Man, Hawkeye) by diváci ocenili. Tony Stark zpytující svědomí také není zrovna něco, co bychom dvakrát vyhledávali, na rozdíl od Iron Mana 2 je však Tonyho slabší chvilka držena ve správných mantinelech (a co je nejdůležitější - slouží hlavní zápletce).

Když člověk vypráví o podobném filmu, zpravidla to skončí u otázky "takže je to horší/lepší než...". Není tu jednoznačná odpověď. Občanská válka má logicky nejblíže k Návratu prvního Avengera (režie také Russoovi) nebo ještě lépe k Temnému rytíři, s nímž sdílí osudovost a tíhu vlastních činů. Nejlepší marvelovka? To je hodně individuální. Zábavnější než oba díly Avengers? Pro někoho nejspíš ne, protože tam byl větší tah na branku neškodné (a tudíž pro masy vděčnější) zábavy. Nejzásadnější marvelovka? Tady už není o čem diskutovat - rozhodně! A možná i proto se v mém osobním žebříčku řadí hodně vysoko, protože čím víc o ní přemýšlím, tím lepší z ní mám pocit.

Hodnocení: 80%