Recenze: Saulův syn - silný debut mladého maďarského režiséra

Tento maďarský film nepřekvapivě vypráví o tom, že pracovat v Sonderkommandu v koncentračním táboře nebyl nejpříjemnější zážitek.

Debut mladého maďarského režiséra je velmi silným zážitkem především díky originální zvolené formě vyprávění. Nic není vysvětlováno, nic není zdůvodňováno, o ničem se složitě nediskutuje. Od první sekundy jsme uvrženi do děje a sledujeme "rutinu" hlavního hrdiny, který tu strašnou práci zjevně dělá už delší dobu a přivykl jí (do takové míry, do jaké se dá přivyknout uklízení stovek mrtvol).

Film je velmi úsporný na dialogy a skládá se z dlouhých nepřerušených záběrů, při kterých je kamera většinou pár desítek centimetrů za Saulovou hlavou a vše kolem je rozostřeno, jako kdyby se hrdina chránil před okolními hrůzami tím, že se schová do vlastní hlavy. Schovávání do hlavy mu ale nepomůže splnit životní cíl, který si náhle vytyčí a pro který je schopen udělat cokoliv, bez ohledu na jeho absurdnost.

Schválně jsem to všechno popsal dost nejednoznačne a před dalším čtením vás důrazně varuji: Většina popisů děje tohoto filmu (i těch nejstručnějších) je buď spoileroidní, nebo lživá (asi záměrně, aby nebyla spoileroidní). I když napíšu, co se stane v prvních 15 minutách filmů, někteří to mohou vzhledem k jistým okolnostem a nejednoznačnosti filmu brát jako spoiler. Ale bez spoilerování vám nemohu ani vysvětlit proč. BYLI JSTE VAROVÁNI.

Takže: Krátce po začátku filmu Saul objeví mezi mrtvolami v plynové komoře ještě živého chlapce. Chlapec je ihned poté zabit nacisty, ale Saul si vytyčí cíl: Chce tomu neznámému chlapci zařídit patřičný pohřební obřad (t.j. musí v koncentráku sehnat svolného rabína) a pohřbít ho. Toto lidské gesto se pro něj stane tak fanatickým cílem, že je kvůli němu ochoten riskovat nejen svůj život, ale i životy ostatních spoluvězňů v táboře. Jak se situace stává kritičtější a kritičtější (blíží se Spojenecká armáda a nacisti se chystají celý tábor vyhladit), Saul se začne doslova "chytat stébla" stále absurdnějším způsobem a zachraňovat před smrtí "rabína", který pravděpodobně není rabín, přičemž v pytli na rameni nosí kluka, který skoro určitě není jeho syn. Ale není to stoprocentně jisté.

Film je totiž záměrně natočen značně zmateně a klaustrofobicky (na nejméně široký "televizní" formát). Většina záběrů je rozostřená a nejvíce informací divák získává prostřednictvím okolního křiku a zvukových efektů (sound design je skutečně vynikající, hudba se ve filmu vůbec nevyskytuje), aniž by režisér musel inscenovat bůhvíjak náročné scény.

Přes všechnu tu zmatenost jsem já "zápletku" pochopil tak, že Saul je značně mentálně narušený od prvních sekund filmu, upne se k záchraně duše zcela neznámého mrtvého hocha a za svého syna ho označí jen proto, aby ho spoluvězni nezmlátili (a udělá to poprvé až někdy ve druhé polovině filmu). Tak jsem to pochopil já a dokonale mi do toho zapadly i scény na úplném konci filmu (stodola, úsměv).

K mému překvapení mnoho synopsí a recenzí tohoto filmu hned v prvním odstavci hovoří o tom, že "Saul se snaží pohřbít svého mrtvého syna" a některé pod varováním "spoiler" upozorňují, že jeho syn nemusí být jeho synem. Přičemž já to, jak už jsem psal, pochopil přesně obráceně. Nikdy by mě nenapadlo, že ten kluk je opravdu jeho syn, až na konci se objeví jistý drobný náznak, že teoreticky, možná, skutečně je.

Ať už ale platí kterákoliv z těchto variant (a věřil bych i tomu, že to režisér záměrně natočil nejednoznačně), pointa filmu je jasná: Člověk může přežít v pekle jen tehdy, pokud si vytyčí nějaký aspoň zdánlivě "lidský" cíl, který se pro něj stane jediným smyslem existence.

Oceňuji odvahu režiséra a jeho řemeslné schopnosti, ale nejsem z filmu zcela bezmezně nadšen a po jeho první půlhodině mi bylo celkem přesně jasné, jakým směrem se bude dále ubírat. Brutalita (nahá těla, křik zabíjených) na mě po pár desítkách minut přestala působit a byl jsem jí spíše otupen, trochu podobně jako v Gibsonově Umučení Krista.

Nebo jako ve filmech od Alejandra Gonzáleze Iñárritua. Což je vlastně docela pro maďarského debutanta docela velká pochvala...

Hodnocení: 70%

P.S: Ve filmu je pár full frontalů, ale obávám se, že se u nich nevzrušíte, bez ohledu na orientaci. Tedy, vlastně...