Recenze: Filmový dobrodruh Karel Zeman aneb Génius, který by si zasloužil lepší dokument

Tento dokument na mě bohužel působil poněkud rozporuplně. Na jednu stranu se zabývá člověkem, jehož tvorba a styl tvorby byly neskutečně zajímavé, možná unikátní v celosvětovém měřítku. Na druhou stranu není zvlášť dobře natočen a mnoho nového mi nedal.

Rozhodně nejsem nějaký expert na Karla Zemana, ale přesto jsem v tomto filmu viděl jen velmi málo historických materiálů, které jsem dosud neznal. Mnohé záběry v tomto celovečerním filmu jsou přesně tytéž, jako v tomto čtrnáctiminutovém dokumentu z roku 1980. Autentických starých záběrů ze Zemanova natáčení je ve filmu velmi málo, takže je potřeba 101 minutovou stopáž zaplnit něčím jiným, což se daří velmi proměnlivě.

Jednou z hlavních odboček je školní práce filmových studentů, kteří se snaží zrekonstruovat tři slavné Zemanovy trikové záběry za pomoci dobových technik (tedy bez digitální techniky). Je docela vtipné, když si k rekonstrukci Cesty do pravěku (1955) pozvou stejné chlapce (dnes důchodce), kteří hráli v originálu, ale je to pouze vtipné: Nedozvíme se od nich skoro nic o Zemanovi, ani o natáčení. A celá ta "rekonstrukce" na mě působila velmi rozpačitě. Pokud je vám původní metodologie jasná, pak se nic nového nedozvíte. Pokud vám jasná není, tak ji IMHO z tohoto dokumentu nepochopíte, neboť "rekonstrukce" nejsou příliš přehledné a nic se v nich pořádně nevysvětluje. V několika krátkých záběrech uvidíme něco jako "CGI rekonstrukci" některých Zemanových trikových metod, ale opět je to natočeno značně zbrkle, bez dostatečného vysvětlení pochopitelného pro "plebs".

Dokument se zastavuje u všech Zemanových děl, z každého něco ukáže, o každém někdo prohodí pár slov (včetně Tima Burtona, Terryho Gilliama, Zemanovy dcery, Zemanova kolegy a Kamila Fily), ale málokdy je to něco víc, než "No on byl úplně geniální, protože byl génius, zlí komunisti, nadčasovost". Což není chyba těch, kteří mluví, ale těch, kteří se jich ptali a stříhali odpovědi.

V jednu chvíli je například dvěma větami zmíněna unikátní hudba Zdeňka Lišky, a následně - nic. Žádné další informace o Liškovi, žádné vzpomínky na něj, natož nějaké jeho dobové záběry nebo podrobnější rozbor toho, jak skvěle hudba v Zemanových filmech funguje.

Vlastně jsem se nejvíce bavil tím, že jsem mohl znovu vidět kusy Zemanových filmů. Což asi není známkou výjimečné kvality tohoto dokumentu. Rád jsem ten film viděl, ale neměli na tom přílišnou zásluhu jeho tvůrci.

Hodnocení: 60%