35. týden-kinopremiéry: Tančí se a fuckuje v rytmu mladých

Komedie ze studentského prostředí jsou doménou Hollywoodu. Ať už si o jejich úrovni myslíte všelicos, vznikly i docela povedené kousky, v poslední době kupříkladu 22 Jump Street (2014). Američanům začali do řemesla fušovat Němci s komedií Fakjů pane učiteli. Podobně jako v případě Jump Street jde i zde o infiltraci na studentskou půdu člověkem zvenčí.

Text distributora: "Aby se Zeki Müller (Elyas M'Barek) po propuštění z basy dostal ke své kořisti, musí se vydávat za suplujícího učitele na Götheho gymnáziu. V noci se Zeki snaží tajně prokopat ke své uloupené kořisti a během dne používá sice drastické, ale účinné metody, aby zkrotil neukázněné teenagery. Jeho upjatá, korektní kolegyně, učitelka Lisi Schnabelstedtová (Karoline Herfurth), sice odsuzuje jeho neortodoxní pedagogické metody, ale nemůže si pomoct a do nového „kolegy” se zamiluje."

Největší slabinou filmu je kromě nedotaženého, naivního scénáře jeho stopáž. Utáhnout 118 (!!!) minut dlouhou komedii není legrace. Z recenze Františka Fuky: "...toto je jednoduchý, přímočarý film, kde nejde ani tak o celkovou zápletku, jako o údernost jednotlivých scén a hlášek. Z čehož mimochodem vyplývá, že když ke konci filmu ubyde humoru a přibude povinné nahlížení do duší a hledání lepších já, je to dost k nepřežití."

Všechny recenze filmu najdete zde, průměrné hodnocení 60 procent.

Kolikátý že už je to díl?! Pátý. Po "revoluci", která nedopadla vůbec špatně, je na řadě další várka hudební romance, snímek Let´s Dance All In (2014). Co dva roky přichází do kin nový kus prošpikovaný tanečními choreografiemi, rivalitou a láskou. Na režii série se vystřídalo již pět autorů, tržby jdou díl od dílu dolů. Ten aktuální je údajně ještě o poznání horší, než ten předchozí.

"Protože se mi překvapivě líbil předchozí díl této taneční série, zkusil jsem jít i na tento, v pořadí už pátý. A neměl jsem to dělat," dodává František Fuka. "Nevím, jestli jde po předchozím filmu o záměrný "návrat k realismu", ale pro mě tím mizí z filmu většina půvabu. V aranžmá a choreografii nejsou skoro žádné kreativní nápady, postavy "jen normálně tančí", a je to snímáno povětšinou velmi statickou kamerou, která těm nudným scénám příliš zajímavosti nepřidá... No a vše ostatní kromě tance je samozřejmě strašlivé: Přátelství, rivalita, láska, neláska, vše přesně podle kopíráku."

Všechny recenze snímku najdete zde. Průměrné hodnocení 30%, narottentomatoes.como něco lepší, 39%.

Co napsat o filmu Zoran, můj synovec idiot, který jsme neviděli a k němuž nevyšla jediná recenze u nás ani v Americe? Dejme prostor distributorovi. "Paolo je cynický Ital, který se od rána do rána nalévá vínem a během pauz sleduje svoji bývalou ženu. Jednoho dne zdědí slovinský poklad - synovce Zorana. Šestnáctiletý outsider toho sice příliš nenamluví, ale má výjimečné nadání na šipky, kterého chce Paolo využít ve vlastní prospěch. Slovincova přítomnost změní nejenom zaběhnuté pořádky v malém městě, ale i strýčkův stereotypní a citově vyprázdněný život. Cynická komedie si bere na paškál náturu obyvatel malého italského regionu a staví proti sobě dva lidské archetypy, které si nemohou být vzdálenější, ale pod vzájemným působením se začnou proměňovat a přibližovat."

Seznam všech srpnových premiér najdete ZDE.