Íránská filmařka odsouzena k pěti letům žaláře za "spolupráci s BBC"

Nejúspěšnějším filmem devětatřicetileté íránské dokumentaristky je nepochybně snímek Travelogue (2006), v němž režisérka ve vlaku směřujícího z Teheránu do Ankary zpovídá cestující a zjišťuje, z jakého důvodu opouštějí zemi.

Od chvíle, kdy tento film spatřil světlo světa, nesměla Mahnaz Mohammadi opustit Írán (stihla ještě osobně navštívit projekci ve Francii).
Poprvé byla uvězněna v roce 2007, kdy se zúčastnila pokojného protestu proti uvěznění 5 aktivistek před budovou teheránského soudu. Po třech týdnech byla propuštěna. Další uvěznění ji čekalo o dva roky později, kdy v srpnu 2009 položila věnec na hrob Nedy Agha-Soltan, sniperem zavražděné 26ti-leté ženy při zásahu v době protestů proti znovuzvolení íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.

Po propuštění na kauci v červenci 2011 a také pod mezinárodním tlakem, byla dokumentaristka sledována tajnou službou a její osobní věci související s filmovou tvorbou a aktivismem byly zabaveny. V sobotu 7. června 2014 byla Mohammadi znovu uvězněna a odsouzena k pěti letům žaláře za „spolupráci s BBC“, což v íránské soudní optice patrně automaticky znamená špionážní práci.

Pokud se ani vám nelíbí, že sympatická a odvážná filmařka musí vzkazovat na letošní festival v Cannes „Jsem žena a filmařka, dva důvody, které postačují k tomu, aby se s vámi zacházelo jako se zločincem“, pak se můžete připojit k petici za Mohammadino propuštění.