Největší zajímavosti o Thorovi a jeho nadcházejícím Temném světě

Z dalších zajímavostí komiksu vyplývá, že  Thor (opět v hlavní roli Temného světa Chris Hemsworth) byl vychován v Asgardu nevlastní matkou, takže se o svém pravém původu dozvěděl až po mnoha desítkách let. Dokonce se říká, že Thorovým mýtickým válečným kladivem Mjolnir se lze rozmáchnout rychlostí, která se rovná dvojnásobku rychlosti světla a klladivo v sobě také skrývá energii, která by dokázala zničit celou jednu galaxii.

Ne každý ale může zvednout kladivo. Mjolnir nemůže zvednout ani používat nikdo, kdo toho není hoden. Mezi ty, kteří ho byli schopni uzvednout, patří například: Rudý Norvell, Beta Ray Bill a Captain America.

Víte, že  poté, co byl Lokiho otec, ledový obr Laufey, zabit v bitvě, adoptoval Lokiho Odin a vychoval ho jako vlastního syna společně s Thorem. Loki začal na svého bratra nezdravě žárlit a právě toto opovržení Thorovou sílou a hrdinstvím ho přivedlo k temné magii, pro kterou má přirozený talent? 

Marvel někdy v průběhu 9. století poslal Thora, aby se vydal na Zemi, aby tu navázal vztahy s Vikingy, kteří ho začali uctívat. Když ale Thor shledal, že někteří z nich jsou vrahové, zcela se ze Země stáhl a dál se do životů lidí nevměšoval. 

Skutky a intriky Thorova bratra Lokiho byly důvodem, proč spojili své síly nejmocnější hrdinové Země a Thor se spolu s nimi stal zakládajícím členem Avengers.

Takových zajímavostí je v historii komiksu celá řada. Vytvářet pravidla pro nové světy, byť komiksové jistě není jednodudché a myslí se i na detaily, jako že Bifrost je duhový most a jediné trvalé spojení mezi Asgardem (říší bohů) a Midgardem (říší lidí). 
 

1) Ve filmu Thor: Temný svět poznáme další z Devíti světů a budeme tak moci lépe pochopit dějiny a komplexitu Thorova vesmíru. Zmíněných Devět světů pochází ze severské mytologie a odkazuje na devatero světů, které obsahuje Yggdrasil, gigantický jasan, který je samým středem severských mýtů. Na jeho vrcholku je zobrazován svět Asgard, a Země, zvaná Midgard, se nachází v polovině jeho kmene. V prvním filmu Thor byl Yggdrasil prezentován jako kosmický útvar, tvořený sérií navzájem propojených červích děr, které všech devět světů spojují.

2) Kulisy asgardských ulic jsou vůbec největšími kulisami, jaké kdy byly pro potřeby filmu společnosti Marvel postaveny. Je dokonce možné vydat se na procházku asgardskými ulicemi a prohlížet si přitom krámky, krčmy a cvičiště.

3) Aby bylo možné v počítačích realisticky vygenerovat vodopády, které lemují Asgard, nasedl štáb s kamerami do letadla a natočil si ze všech možných úhlů islandský vodopád Dettifoss (nejmohutnější evropský vodopád).

4) Natáčení na Islandu probíhalo na odlehlých místech. Štábu trvala cesta auty do hotelů z letiště celé hodiny. Poté, aby se dostali na pláně lávového popela, které ve filmu představují Temný svět, museli v autech strávit další dvě hodiny.

5) Pokud bychom se měli možnost podívat na dekorace londýnského bytu Jane Fosterové podrobněji, zjistili bychom, že má na klavíru položenou partituru pro skladbu s názvem „Thor, bůh hromu“.

6) O fotografie mladé Jane Fosterové, které se objevují v jejím bytě, se postarala matka Natalie Portman, která má pro podobné potřeby založené speciální fotoalbum s fotografiemi Natalie v různém věku.

7) Rekvizitáři Thorovi pro potřeby natáčení vyrobili asi 30 různých verzí kladiva, každé pro jinou příležitost. Hlavní kladivo bylo vytvořeno z hliníku, ale následně vznikly jeho kopie z různých materiálů a o různé hmotnosti, včetně „měkké“ verze pro kaskadérské scény. Z těchto třiceti jich je nejčastěji používáno pět, mezi něž patří i „svítící kladivo“, které při úderu blesku září.

8) Podoba Mjolniru, Thorova kladiva, se oproti filmu Avengers poněkud změnila. Nové kladivo působí starodávnějším a starším dojmem a jeho rukojeť se více blíží kladivu, které Thor používal ve filmu Thor.

9) Nápis na Thorově kladivu, vyvedený v severských runách, říká toto: „Ten, kdož se chopí tohoto kladiva, jest-li toho hoden, bude vládnout mocí Thorovou.“

10) Hlavní rekvizitář Barry Gibbs se svým týmem 18 techniků navrhl a vyrobil za 10 týdnů 140 zbraní, aby poté od každé z nich vyrobil čtyři kopie a získal tak úctyhodných 516 zbraní, které se používaly při natáčení bojových scén. Toto číslo v sobě ovšem nezahrnuje zbraně hlavních postav, jako jsou Thor, Odin, Volstagg, Heimdall, Sif a další.

11) Thor i Odin mají ve filmu každý jen jediný kostým, ale pro Thorovy potřeby jich bylo třeba vyrobit patnáct do zásoby, protože se ve filmu účastní velkého množství kaskadérských a akčních scén. Odin si vystačil se šesti.

12) David White, výtvarník, zodpovědný za podobu temných elfů a praktických efektů ve filmu Thor: Temný svět, navrhl a vytvořil pro potřeby temných elfů celkem 40 kostýmů, při jejichž výrobě zaměstnal stovku techniků po dobu tří a půl měsíců. Jejich nevšední podoba je výsledkem kombinace nejrůznějších etnických a kmenových prvků.

13) Kaskadéři a statisté, představující temné elfy, museli projít výcvikem, během kterého trénovali hrdý a vznešený postoj, protože temní elfové by měli být urození. Maskér David White jim v tomto ohledu pomohl vytvořením přileb, které herce nutily mírně zaklánět hlavu, což navenek budilo dojem velké hrdosti a síly.

14) Jak Christopher Eccleston, tak Adewale Akinnuoye-Agbaje, kteří představují temné elfy Malekitha a Algrima, se museli naučit své dialogy v elfí řeči, vytvořené speciálně pro potřeby filmu.

15) Film se natáčel od října do prosince 2012 v ateliérech Shepperton v Anglii, přičemž v něm hrály významnou roli lokace v Londýně – Greenwich, Wembley, katedrála Sv. Pavla, Borough Market a Hayes – ale také Bourne Wood v Surrey a Stonehenge ve Wiltshire. Pro ztvárnění světa temných elfů, Svartalfheimu, si tvůrci filmu vybrali Island s jeho černou lávovou krajinou.

16) Než štáb vyslal během poklidného nedělního dopoledne na nebe nad Greenwichem vrtulníky pro potřeby natáčení, roznesl v okolí celkem 4000 dopisů: 2000 na jednom břehu řeky a 2000 na druhém, ve kterých obyvatelům tvůrci filmu vysvětlovali, co se bude odehrávat.

17) Natáčení u legendární památky Stonehenge se ukázalo jako velmi nesnadné. Poté, co organizace English Heritage štábu konečně vydala povolení k natáčení, zjistili tvůrci filmu, že se s ním pojí celá řada pravidel a omezení, kterým museli vyhovět. Mezi kameny samotnými se mohli pohybovat pouze mimo běžné návštěvní hodiny. Natáčení proto muselo probíhat časně ráno před vpuštěním prvních turistů, což štábu poskytlo jen zhruba tři hodiny času, než byla památka zpřístupněna návštěvníkům a tvůrci filmu se museli věnovat natáčení jiných záběrů. Protože se jedná o historickou památku, nikdo se nesměl kamenů dotýkat či na ně šplhat, takže bylo při natáčení mezi nimi třeba uplatnit celou řadu kompromisů a alternativních řešení. 

Pokud sami objevíte nějaké další zajímavosti, klidně je přidejte do diskuse.