Retro recenze: Thor - proměna buranského hrdiny v opravdového sympaťáka

Protože neznám kompletní zázemí komiksu (krom pár útržkovitých vzpomínek z bájí), nebudu obšírněji popisovat děj, neboť bych ho 100% popsal špatně (myšleno všechny ty exotické názvy a vztahy mezi postavami). Takže jen ve zkratce – Thorův (Chris Hemsworth) lid kdysi zachránil celý vesmír před jakýmisi pochodujícími zlými nanuky, vzal jim hlavní mrazící zbraň a nastolil mezi planetami mír. Nanuci chtějí přirozeně zbraň zpátky a horkokrevný Thor se nechá vyprovokovat v bitvě. Tím neuposlechne otcův příkaz (Anthony Hopkins), je zbaven božského statusu (a mocného kladiva) a vyhnán na zem. A blíží se temné časy.

Je v zásadě jedno, jestli znáte předlohu, nebo ne. Marvelácké filmy jsou šité univerzální jehlou, aby si fanoušci přišli na své a současně je chápali i diváci předlohou naprosto nezasažení. Thor proto funguje naprosto samostatně, přestože je úzce spjat s promyšleným Marveláckým universem a sem tam pomrkne na znalce předlohy (kupříkladu cameem Jeremyho Rennera).

Hlavní hrdina se od počátku chová jako buranské hovado, které nikdy neslyšelo o pokoře a dobrém vychování a jakkoli je zpočátku otravné, je to nutné "zlo“, které v pozdější fázi velmi dobře slouží nejednomu vtipu a především nutné proměně, kdy se z Thora stane opravdový sympaťák.

Na akčním poli debutující Kenneth Branagh se s žánrově nezvyklou látkou vyrovnal více než srdnatě. Akce si drží tempo, dějová linie nehapruje a ani těch logických lapsů příliš není. Dokonce tu funguje emociální rovina, kvůli níž byl Branagh pravděpodobně angažován. Postavy totiž čas od času „mluví jako ze Shakespeara“, což mají (pokud je mi dobře známo) z předlohy a Branagh to dokázal nenásilně našroubovat do komiksového akčního filmu, aniž by to působilo nepatřičně či směšně.

Slabinou je 3D. Aktuálně filmaři hojně využívaná technologie se hezky vyjímá na plakátech, v praxi toho ale moc nenabízí. Nejvýraznější jsou, jak už to tak bývá, titulky. Po zbytek filmu je 3D prakticky neznatelné. Vyloženě otravný je 3D formát úvodních dvacet minut, které se odehrávají de facto jen za tmy / šera a většinu času je díky tomu houby vidět!

Výborná je vizuální stránka. Přestože trailery alarmovaly nového Flashe Gordona, působí kulisy Thorova světa (v rámci možností) uvěřitelně. Možná je škoda, že se mu filmaři více nevěnují (proč byly třeba v jedné části města vznášející se kvádry?), ale to může motivovat k vyhledání předlohy.

Herecky stojí za zmínku (krom hlavního hrdiny) představitel Thorova bratra Lokiho Tom Hiddleston, tradičně křehká Natalie Portman a cynicky hláškující Stellan Skarsgård. Nepříliš zvládnuté je naopak představení Thorových spolubojovníků. Jsou čtyři a pamatovat si budete akorát jednoho, protože je holka. Ostatní nemají prakticky žádný výraznější prostor a to ani v akčních scénách (což nejvíce zamrzí u nevyužité asijské hvězdy Tadanoba Asana).

Thor slušně odsýpá a svým vyrovnaným tempem je o něco lepší, než Iron Man. Iron Man ale fungoval lépe jako ucelený příběh (Thor se jeví spíše jako pilot k ultradrahému seriálu) a Neuvěřitelný Hulk zase nabídl o chlup vydařenější akční scény. Kenneth Branagh dává coby přidanou hodnotu pro komiksový žánr netypické charakterní herectví. Je otázkou, jestli po tomhle žánroví diváci touží. Já s tím problém neměl. Spíše mě bolely oči ze zcela zbytečného 3D, dabing lehce tahal za uši (nepatřil ale k nejhorším) a sem tam mě z dění vytrhla Branaghova žánrová nezkušenost (zpomalovačky mu nejdou, stejně tak „dramaticky nahnuté“ úhly kamer). Solidní komiksový film? Bezpochyby. Na pořádný hit si ale ještě letos musíme počkat.

Hodnocení: 70%

P.S. Vydržte do konce závěrečných titulků. Jak už se stalo u marveláckých adaptací zvykem, skrývá se za nimi ještě jedna scéna.