47. týden-kinopremiéry: Představují se sourozenci Wachowští, surfař Butler a studenti FAMU

Tak je tu další film, jehož vznik podnítila počítačová hra. Návrat do Silent Hill 3D (2012) po šesti letech volně navazuje na mysteriózní horor Silent Hill (2006), který na plakátech doprovázela tajemná nemluvná holčička. Ja

ké je filmové pokračování? Upřímně, s předchozím snímek se moc porovnávat nemůže. Novince chybějí charismatičtější herci, lepší scénář i důmyslnější budování děsivé atmosféry. Filmu Návrat do Silent Hill 3D dáváme 50%, recenze si můžete přečíst zde.  

Surfujete rádi a nejen na internetu? Hrdina životopisného snímku Na divoké vlně (2012) Jay Moriarty (Jonny Weston) změnil tvář moderního surfingu, když zdolal jednu z největších vln na pláži Mavericks v americké Kalifornii. Příběh sleduje Moriartyho vztah k Rickymu Hessonovi (Gerard Butler), který váhá zda talentovaného mladíka trénovat. Téma snímku Na divoké vlně zavání klišé, nicméně, jak uvádějí tvůrci i distributor, napsal jej sám život. Kdyby to ovšem byla pravda, nesmě

lo by ve snímku chybět drama, které skutečného Moriartyho v životě provázelo. Takhle jde "jen" o americký sen přetřený na barvu zapadajícího slunce nad obzorem pacifického oceánu. Film Na divoké vlně hodnotíme 60%, recenze si přečtěte zde.

A je to tady. Autoři Matrixu, Andy a Lana Wachowští, představují Atlas mraků (2012). Údajně nezfilmovatelná knižní předloha Davida Mitchella se režisérům dostala pod ruce díky herečce Natalie Portman. Sourozenecké tvůrčí duo přizvalo režiséra Toma Tykwera a vznikl film odehrávající se v šesti časových rovinách, v nichž vystupují titíž herci (namátkou Halle Berry nebo Tom Hanks).

Jaký je výsledný, téměř tříhodinový film? Zajímavý. V tom dobrém i horším slova smyslu. Výprava je úchvatná, skoky mezi jednotlivými staletími a prostředími občas nadělají ve vašich hlavách značnou neplechu. Myšlenky, které tvůrci vypouštějí mezi diváky, jsou silné, ale nenásilné. Prostě a jednoduše, Atlas mraků není pro každého. Odvahu přijít s "něčím takovým" do kin je třeba ocenit. Atlasu mraků dáváme 80%, recenze si přečtěte zde.

A teď něco pro kulturní labužníky (a otrlé diváky). Do kin se můžete

vydat i na snímek Jana Hřebejka Odpad město smrt (2012). Jeho vznik byl inspirován divadelní hrou Wernera Fassbindera, kterou na prknech pražského Divadla Komedie uvedl Dušan Pařízek. Neutěšený příběh prostitutky Romi se natáčel v ulicích Prahy a na výsledném snímku je znát, že mnozí z herců neměli s natáčením filmů zkušenosti. Kamera je podmanivá, atmosféra patřičně skličující, hlavně z toho všeho nedostat depku. Je nicméně třeba dodat, že odkaz Fassbindera je nadčasový. Jeho vykreslení postmoderní multikulturní společnosti plné prodejných politiků, prodejných policistů a prodejných žen hned vedle islamistických fanatiků prostě nahlíží na výsek současné reality. Jen si to přiznat. Recenze snímku Odpad měst smrt si můžete přečíst zde.

No a nakonec jsme si nechali společné dílo několika studentů pražské FAMU, povídkový snímek Praho, má lásko (2010). Jak už název napovídá, jednotlivé filmové povídky se odehrávají v kulisách našeho hlavního města. Čekají vás klasické vztahové patálie nebo "duchařina" pojednávající o tajemství památníku na žižkovském Vítkově. Snímek jsme neviděli, pokud vás zajímá, co se mladým filmařům honí hlavou, vydejte se do kina. Recenze Praho, má lásko si můžete přečíst zde.

Sledujte naše video s premiérami:

Přehled všech premiér najdete ZDE.