Český lev 2011: Moderátorkou hlavního večera je Lucie Bílá! (+ reportáž)

V první řadě mi to udělalo velikou radost, protože mám ráda změny, mám ráda výzvy a jako beran mám ráda i velké úkoly. Této ankety si velmi vážím a mám pocit, že bychom si mohli být navzájem platní, jak pro tu změnu, tak pro to, jak jsme jiní, čímž teď nemyslím anketu samotnou, ale hlavně Petra Vachlera, který bude psát scénář a který mi tu nabídku dal. Když mi zavolal, tak jsem zajásala, stejně jako jsem zajásala před lety, když mi zavolal Jára Dušek a nabídl mi být na Lvech hosteskou, která nedá najevo, kdo je, ale jenom podává Lvy předávajícím. To mě tehdy tak pobavilo, že honorářem pro mě byl jen smích, který jsem si u toho užila. Takovéhle věci mám ráda.

Na samotný večer se těším. Nehodlám exhibovat, ani bavit lidi hloupými vtípky, chci tomu večeru sloužit se vší pokorou k těm, kteří si půjdou pro ceny.

Opravdu? Tím spíš doufám, že pan režisér nebude litovat nabídky, kterou mi dal. (smích) Moc bych si přála, aby se večer lidem líbil a aby byl nezapomenutelný nejen pro ty, co vyhrajou.

Těším se na změnu, kterou to pro mě představuje, a na noblesu, kterou ten večer vždycky má. A čeho se bojím? Přímé přenosy jsou samozřejmě velmi náročná disciplína, ale také mají své kouzlo, protože se během nich dějí nečekané věci, které se dopředu nedají naplánovat a které je třeba zvládnout. To mi vlastně vyhovuje, což neznamená, že se nebudu připravovat. Naopak! Náhoda je fajn, zvlášť když zapracuje ve váš prospěch, ale připravený být musíte, takže už teď jsem za Hujera, vybíráme kostýmy, domlouváme zkoušky...

(smích) Já to beru jako montérky. Když chcete být v nějakém oboru první, tak podle toho také musíte vypadat a jako si nikdy nedovolím přebírat Českého lva v konfekčních šatech, mimochodem ty poslední byly opravdu hodně drahé, tak si samozřejmě ani moderovat nedovolím v konfekci.

Moje kostýmy ovšem nekončí jen tak v zapomnění, dávám je do různých dražeb, takže jimi dělám radost dál.

Po nějaké době, kdy jsem se filmu spíš vyhýbala, cítím, že směřuji zase zpátky. Film mě prostě zajímá a baví a nějak vnitřně cítím, že mu můžu být platná. Pár hezkých rolí už jsem sice hrála, ale pořád čekám na tu, která by byla vyloženě pro mě, čímž vzkazuji všem šikovným režisérům, aby se mě nebáli a pořádně mě čapli za pačesy. Udělám všechno pro to, aby nelitovali. (smích)

Tak daleko nemyslím. Nikdy jsem nic nedělala s tím, že bych za to měla nebo chtěla něco dostat. Zpívat jsem nezačínala proto, že chci být Česká slavice, ale protože mě to baví a mám to ráda. Je ale pravda, že Českého lva bych chtěla. Ne za svůj výkon, ale kvůli tomu, jak krásná cena to je, opravdu nádherná! Už jsem zkoušela Petra Vachlera přemluvit, aby mi nějakého klidně i docela maličkatého Lva s ulomeným ouškem na památku dal. Zatím se brání, ale já jsem docela dobrá ukecávačka, takže to určitě nevzdávám. (smích)

Máme před sebou 19. ročník Českého lva a já si s hrůzou uvědomil, že hlavní večer za celou tu dobu moderovala jen jednou žena, takže jsem začal hledat ženu, která by byla schopná, šikovná, rázná, asertivní a přitom všem ještě vtipná a milá. A když jsme došli k myšlence, že letošní ročník by mohl být ve znamení „Zpěváci a hudebníci filmu a filmařům“, byl už jen krůček k tomu správnému jménu – Lucie Bílá. Podle mě je to dáma, která může Českého lva oživit, dát mu nový impulz.

„To je úžasný, to je skvělý! Už to nikomu nenabízej, já to udělám, jak nejlíp umím, vyblokuju si veškerý potřebný čas a prostor, dám tomu veškerou svoji energii.“ Víte, tohle je pro mě při výběru moderátora vždycky zásadní informace. Na Českého lva jsem ohledně moderace v uplynulých letech oslovil kromě jiných třeba i Milana Lasicu, Miroslava Krobota, Honzu Krause či Marka Ebena, a když vidím, že mají jiné závazky, nebo že se na Českého lva necítí, nelámu to přes koleno. A naopak když vidím opravdovou chuť a zájem, je to pro mě vždycky znamení a to nejlepší možné doporučení a zatím se mi to vždycky vyplatilo, stačí si vzpomenout na ročníky s Jardou Duškem, Jirkou Macháčkem nebo Honzou Budařem.

Jak dovede být takový moderátor drahý.

Právě jsem se vrátil ze šatny, kde mi Lucka ukazovala svoje šaty. My jsme vždycky pro ty chlapy vzali z půjčovny smoking a nebylo co řešit, ale teď jsem stál před šatníkem Lucie Bílé a ta mi říkala: „Tyhle stály 220 tisíc korun, tyhle jenom devadesát tisíc, tyhle dvě stě tisíc...“ Já tam jen tak v němém údivu stál a v duchu byl rád, že nejsem žena, protože můj svět je daleko levnější.

Úžasné pracovní nasazení, obrovská profesionalita... Tohle u nás bohužel není tak běžné. Většina lidí u nás dělá víc věcí najednou a o to víc si vážím lidí, kteří si dokáží vyblokovat svůj čas a dělají jen na jedné věci, ale o to intenzivněji.

Chceme rychloběh dnešního světa aspoň na chvíli zpomalit, takže stejně jako u upoutávky na nominační večer budeme stavět na zpomaleném filmu. Zatímco ale klip s Ester Kočičkovou a Jakubem Žáčkem je laděn spíš do legrace, s Lucií Bílou to bude přece jen serióznější upoutávka. Nechte se překvapit.

A samotný hlavní večer? Bude ve stejném stylu jako chystaná  upoutávka?

O tom se chci ještě poradit s Markem Najbrtem (Mistři, Protektor, Polski film),  kterého jsem už loni přizval ke spolupráci, dramaturgy a dalšími kolegy. Film i Český lev je prostě kolektivní dílo. Vize je zformulovaná, je čas začít ladit.