Režisér kultovních hollywoodských sci-fi adaptuje Čapkovu hru, která představila slovo robot

Čapek je pojmem v kulturních i vědeckých kruzích a vedle dalších děl jako Bílá nemoc, Věc Makropulos nebo Krakatit se zásluha připisuje zejména hře R.U.R., v níž ostrovní továrna Rossumovi univerzální roboti v blíže nespecifikované budoucnosti produkuje biologické stroje, jež lze připodobnit například k replikantům z pozdější sci-fi Blade Runner. Roboti postupně zastávají lidské pracovní pozice a stávají se otroky, o jejichž emancipaci se má postarat prezidentova dcera Helena. Lidský zásah ale doprovodí katastrofální následky pro celou planetu.

Proyas, jenž Smrtihlavem dle mnohých předběhl uvažování o fyzické realitě přítomné v Matrixu, napsal „divokou, vizionářskou a imaginativní adaptaci, která se už probouzí k životu v preprodukci,“ popisuje web Deadline. Helenu, jejíž úlohu film zřejmě lehce obmění stejně jako další motivy, si zahraje herečka Mallory Jansen známá z marvelovského seriálu Agenti S.H.I.E.L.D. Připojí se k ní také Australan Anthony LaPaglia, jehož tvář si můžeme pamatovat ze seriálů Kluk spolkne vesmír nebo Beze stopy.

Šedesátiletý Proyas nerežíroval od roku 2016, kdy v kinech propadla jeho trikově pompézní (pro někoho spíš šeredná) historická epika Bohové Egypta. V devadesátkách se přitom vyšvihl mezi elitu díky komiksové Vráně, při jejímž natáčení tragicky zemřel herec Brandon Lee, a zmíněným Smrtihlavem, v němž realitu města vyvedeného ve stylu noir ohýbají záhadné mimozemské síly. Já, robot s Willem Smithem byl roku 2004 velký hit, ale troufalé Proroctví s Nicolasem Cagem lidé doceňují až s odstupem.

„Čapkova hra líčí lidské zneužívání technologií, což je dnes ještě relevantnější,“ poznamenal režisér na adresu globálně úspěšného díla, které během tří let od premiéry přeložili do třiceti jazyků. Roku 1922 si v broadwayské adaptaci zahrála pozdější filmová hvězda Spencer Tracy. V průběhu století se projevovala zejména inspirace, již spisovatelé či filmaři z Čapkova R.U.R. čerpali. Samotných adaptací se vyloupla jen hrstka a převážně v televizních formátech, tudíž Proyasův pokus bude dosud nejambicióznější.

Přichází v době, kdy Elon Musk a jeho Tesla Company zuřivě vyvíjí humanoidní roboty, jež mají v budoucnu vyřešit výrobní deficity a ekonomické problémy. Společnost Neuralink nejbohatšího muže planety pro změnu zkoumá možnosti mozkových implantátů, které by zprostředkovaly maximálně reaktivní smyslové propojení člověka s technologiemi. Slovo robot vyskakuje se stále řidším futuristickým oparem a budeme zvědaví, jak Proyas k legendární a vizionářské satiře přistoupí.

Zatím se podívjte na žebříček nejlepších filmových sci-fi podle uživatelů a uživatelek Kinoboxu.

Zdroje: Deadline, Film Stories