Občanský průkaz oživuje muziku, humor i dusno 70. let

"Občanský průkaz je pro mne srdeční záležitostí," nezastírá scenárista Petr Jarchovský (Želary, Kawasakiho růže). "Je přesvědčivým obrazem té doby, jak si ji sám pamatuju. Nevznikal ze sentimentu, ale z niterné potřeby ukázat mizérii oné doby, dospívání v nesvobodě, na kterou jsme dnes ochotni zapomínat. Cítili jsme s režisérem potřebu odvyprávět příběh naší generace generaci našich synů a dcer," říká Jarchovský s tím, že nechtěli nejen nic přikrášlovat, ale ani nikoho poučovat.

Režisér Ondřej Trojan k tomu má ale ješte jeden postřeh: "Na Petrově scénáři mě překvapilo, jak se jednotlivé postavy respektive lidské typy projektují do dneška. Po vcelku naivní, ale osvobozující éře 90. let jakoby se v poněkud přenonačené podobě éra buzerace a debility zase vracela."

Film začíná ve chvíli, kdy čtveřice nerozlučných kamarádů Petr, Aleš, Popelka a Míťa dostává z rukou příslušníků Veřejné bezpečnosti občanský průkaz, a vrcholí o tři roky později, kdy se kluci stůj co stůj snaží vyhnout základní vojenské službě, která představuje nejen ztrátu dvou let života, ale i šikanu a intenzivní vymývání mozků.

Scenárista se nechal inspirovat stejnojmennou knihou Petra Šabacha, v níž autor popisuje prakticky celý svůj život od mládí do současnosti. "Šabach se ve své knize zabývá traumatickým fenoménem udavačství, fízlování," vysvětluje Jarchovský. "Začíná popisem žalobníčka na základní škole, klene se přes nejrůznější portréty policajtů, které jeho generaci ztrpčovaly život v normalizačním Československu, a končí současným odhalováním identity práskačů v autorově nejbližším okolí."

Takhle široce komponovaný portrét doby a společnosti ale Jarchovský s Trojanem nechtěli. To podstatné ze Šabachovy předlohy komprimovali do nějakých tří čtyř let, přičemž je Jarchovský - stejně jako u Pelíšků či jiných svých šabachovských adaptací - doplnil o motivy vlastní. V daném případě přibyl především příběh komplikovaného vztahu mezi Petrem a jeho otcem.

Režisér hledal představitele ústřední čtveřice nejdřív na konzervatoři. Když neuspěl, následovala řada konkurzů, na nichž viděl desítky a stovky středoškoláků. Představitele hlavní role ale málem minul. "Když přišli k nám do školy, tak jsem tam nebyl," směje se dnes osmnáctiletý Libor Kovář. "Druhý den mi o tom řekl kamarád a domluvili jsme se, že tam půjdeme. Alespoň pro tu srandu." A uspěl. Žábu sice považuje za svoji dosud největší, ale rozhodně ne první hereckou zkušenost: "Člověk přece hraje za svůj život spoustu rolí a občas si to určitě ani neuvědomuje."

Jeho kolega Matouš Vrba rád vzpomíná na scénu, v níž se měl oblečený jen do trenek pomočit. "Bylo na to takový zařízení s trubičkou, kterou mi instalovali do trenek. Bylo u toho asi osm lidi, když to tam lepili, a všichni ukazovali, kde se to má ještě přilepit," culí se čerstvě sedmnáctiletý představitel Popelky.

Držitel Ceny Alfréda Radoka Martin Myšička sice před filmovou kamerou debutoval už před čtrnácti lety, když si zahrál v generační hitu Davida Ondříčka Šeptej prostituta Kytku, od té doby ho ale filmaři využívali spíš pro menší role. Postava Petrova otce, který v Občanském průkazu projde velmi zajímavým vývojem, je jeho zatím největší filmovou příležitostí.

Naopak Aňu Geislerovou už lze považovat za Trojanovu dvorní herečku, neboť hrála ve všech třech jeho filmech. "Je to první režisér, se kterým jsem kdy točila," vzpomíná Geislerová na Trojanovu i svou prvotinu Pějme píseň dohola. "Mám k němu až iracionálně loajální vztah. Takže kdyby mě požádal, ať třeba v krimplenu stepuju na výčepu, tak to udělám a nebudu reptat."

Jedním z velkých lákadel filmu je bezpochyby i hudba. Režisér a producent v jedné osobě Ondřej Trojan koupil práva nejen na hit Ballroom Blitz od skupiny Sweet, ale za ústřední písničku filmu si vybral Most of the Time od Boba Dylana! "Úplnou náhodou se mi někdy před rokem a půl dostalo do ruky Dylanovo trojalbum nevydaných verzí písní Tell Tale Sings a na něm jsem objevil Most of the Time v jednoduché aranži s kytarou a foukací harmonikou," vysvětluje Trojan. "Ta písnička má v tomto provedení úžasnou naléhavost a zní přesně tak, jako by byla z Dylanova období, kdy hrál bez kapely. To mě nadchlo," říká Trojan.

Občanský průkaz vstoupí do českých kin už 21. října 2011.