Jak to že Habermannův mlýn už v Německu sbírá ceny a čeští diváci ho ještě neviděli?
Pozor, to nemá s Českem nic společného, film ještě nešel ani v německých kinech! O Bavorských filmových cenách totiž nerozhodují diváci, ale odborná komise. Ta si pustila všech šedesát německých a koprodukčních filmů, které loni vznikly, a rozhodli se, že můj film je mezi nimi ten nejlepší. Přesněji řečeno, tam neexistuje nějaká velká cena, tam existuje cena za nejlepší režii - mimochodem spojená s velkou finanční odměnou - a tu cenu jsem získal já. Už potřetí!
To víte, že jsem si tímhle vítězstvím pověst u německých kolegů nepolepšil, protože jsou jen dva režiséři, kteří tuhle cenu získali třikrát či víckrát - jeden Němec a já!
Nikdo jiný film zatím neviděl?
Byl jsem s ním už v Americe. Promítali jsme ho distributorům a šéfům festivalů a musím říct, že ho přijali velmi dobře, což mi udělalo radost hned ze dvou důvodů - jednak jsme získali pro Ameriku vynikajícího distributora s třicetiletou tradicí na trhu a jednak jsem si znovu potvrdil, že ten film funguje.
Půjdete s ním tedy do klání o Oscara?
To já nevím. Do Oscara může film přihlásit země, ve které vznikl, v tomhle případe tedy buď Německo nebo Česko. V Německu zuří boj mezi Mnichovem a Berlínem, co vzniklo v Mnichově, nemá šanci se dostat na festival v Berlíně, a naopak mnichovský festival nevezme nic, co se promítalo v Berlíně. I když nějaké výjimky přece jen existují. Například T.M.A, která se promítala v Berlíně a vyžádal si ji i ředitel mnichovského festivalu, protože moji Passage řadí mezi tři své vůbec nejoblíbenější filmy. Takže uvidíme.
Ale co se týká českého vyslání na Oscara, tomu moc nevěřím. Myslím, že u nás nedostanu nic. Vůbec nic. To téma je příliš kontroverzní, protože se tam ukazuje nejen, jak Němci vraždí Čechy, ale i jak Češi vraždí Němce a o tom u nás nechce spousta lidí ani slyšet, natož to vidět.
Bojíte se českého přijetí?
Já se můžu pod ten film podepsat, protože je pravdivý. Šel jsem po obsahu, sám jsem byl uvězněn v koncentračním táboře, takže mi nikdo nemůže vyčítat, že nadržuji Němcům. Mám v Německu jednoho velice dobrého přítele-producenta. Krásný, opravdu krásný člověk je to, ale velice depresivní. Časem mi řekl, proč je depresivní. Říkal mi: "Já mám víc než osmdesátiletého otce, kterého mám moc rád jako otce, ale kterého zároveň nenávidím, protože byl esesák. S tímhle rozporem se neumím vyrovnat." Takže - ono je to složité a tenhle film je také složitý.
Co vy osobně máte na Habermannově mlýně nejradši?
Největší radost mám z hereckých výkonů - jak Němců, tak Čechů či Slováků. Němečtí přátelé se mě ptali, jak je možné, že i ty nejmenší komparzní role mám tak skvěle zahrané. Říkal jsem jim: "Víte, to jsou moji přátelé a hrají v těch nejlepších českých a slovenských divadlech, Hamleta a podobné role. Hrají tu třeba i malou roli, protože je mám rád a oni mají rádi mě."
A mám ještě jednu speciální hereckou radost. Že mi ve filmu hraje Ben Becker! Toužil jsem ho mít ve filmu nejmíň patnáct let, ale producenti s ním neradi točí, protože je enfant terrible. Dokáže udělat strašlivý věci. I můj producent mi říkal: "Obsaď si, koho chceš, ale hlavně ne Bena Beckera!" Nakonec jsem si ho prosadil a musím říct, že Ben Becker byl nejlepším přítelem mého filmu. Ano, udělal několik strašlivých věcí, jedna herečka kvůli němu volala svojí agentku do Berlína... No, radši nebudu vyprávět o tom, co udělal, ale mně hrál skvěle! Mám ho rád, když jsme se loučili, pláčem mi smočil košili, telefonujeme si a já přemýšlím o filmu, kde by mi hrál hlavní roli.