Pravá a levá ruka ďábla: Klasika, o kterou původně nikdo nestál a málem ani nevznikla

Ironií osudu totiž je, že právě o tenhle film zpočátku nikdo nestál. Scénář neustále putoval někomu pod rukama, protože většina producentů neměla zájem. Zatímco dnes vnímáme komediální westerny jako něco naprosto běžného (pokud jde o italské staré filmy), v sedmdesátých letech šlo o neobvyklou kombinaci, a protože na ní režisér Enzo Barboni silně trval, dlouho nenacházel sponzory.

Možná by i přesto film neuspěl, kdyby se k němu nedostal Bud Spencer. Ten měl pro podobný druh podívané pochopení. A po přečtení scénáře přirozeně navrhl, aby s ním ve filmu hrál Terence Hill. Jejich spojení zajistilo nejen chemii mezi postavami, ale i ikonické akční scény. Zájem, jaký výsledný snímek dokázal vyvolat, nicméně zaskočil úplně všechny. V italských kinech slavila Pravá a levá ruka ďábla tak velký úspěch, že si status nejnavštěvovanějšího domácího filmu udržela do roku 1986. Snímku se navíc dařilo i ve světě a z Hilla se Spencerem udělal mezinárodní hvězdy.

Poté, co snímek zaválel v amerických kinech, se uvedení dočkaly i starší filmy Hilla a Spencera. V Maďarsku se snímek promítal až v roce 1988, a přesto se stal nejúspěšnějším filmem tohoto roku, kdy se prodalo 1,386 milionu vstupenek. Tohle číslo se do dnešního dne nepovedlo překonat.

A mimochodem, úvodní melodie filmu hraje v závěru westernu Quentina Tarantina Nespoutaný Django z roku 2012.

Tuhle klasiku sice online nenajdete, když si však projdete VoYo, najdete tam další kousky legendárního dua Spencer – Hill. A tady je Kinobox žebříček nejlepších komedií na VoYo.