Horory z vesmíru jsou v rámci filmového média stále poměrně vzácně využívanou disciplínou. Pokud si publikum chce užít trochu strachu v kulisách kosmického prostoru, musí si – vyjma věhlasné vetřelčí série – vystačit s filmy Horizont události (1997), Sunshine (2007), Symptom Pandorum (2009) a Život (2017). Přirozeně se najdou i nějaké další, na nechtěně komediální Supernovu (2000) nebo otřesně lacinou záležitost Dracula 3000 (2004), kde hrabě kosí posádku vesmírné lodi, je ale lepší zapomenout. Za divokou kartu lze v rámci subžánru považoval slasher Jason X (2001), kde se Jason Voorhees utrhne ze řetězu ve vesmíru, ale to je reálně spíš zajímavá kuriozitka než film hodný doporučení.
Obecně zkrátka platí, že podobných filmů vzniká zoufale málo. I.S.S. proto potěší nejen tím, že se do podobných vod pouští (leč vesmírnou loď střídá mezinárodní vesmírná stanice), ale hlavně láká zápletkou: „Když na Zemi dojde ke světové válce mezi USA a Ruskem, oba národy se tajně spojí se svými astronauty na palubě mezinárodní vesmírné stanice a dají jim pokyny k převzetí kontroly nad stanicí jakýmikoli prostředky“. Ideální rozdání karet pro růst paranoie, nervozity a budování konfliktu dvou stran.