První dojmy: Není čas zemřít – na poslední bondovku s Danielem Craigem se dlouho čekalo. Stálo to za to?
Dnes proběhla v pražském IMAX novinářská projekce dlouho očekávané bondovky s pořadovým číslem 25. Daniel Craig se s agentem 007 loučí filmem Není čas zemřít pod režijním dohledem Caryho Fukunagy (Temný případ, Maniac). Přinášíme první redakční dojmy. Plnohodnotnou recenzi si na Kinoboxu přečtete již zítra.
163 minut uteklo překvapivě rychle. Velmi působivá byla už úvodní sekvence z malebné Itálie, kde si Bond před snídaní se svou milou Madeleine (Léa Seydoux) odskočí na menší „neplánovanou akci“. Oprašuje a likviduje se tu klasický Aston Martin, akce a Bondova nesmrtelnost je nicméně občas rozporuplná, těžko uvěřitelná. Tvůrci pomrkávají jak na fanoušky starších bondovek (psychopatický šílenec usiluje o likvidaci poloviny lidstva), tak na diváky a divačky současných, uvěřitelnějších detektivek a daří se jim to solidně vybalancovat. Jen ta naléhavost nebezpečí v rukou šílence je tu důraznější a apelativnější než předtím.
Bond v podání Daniela Craiga vystřídá Jamajku, Kubu, Itálii, Británii a Skandinávii, až doputuje na ostrov poblíž Japonska. Craig svým posledním Bondem nebývale „ždíme“ emoce, špičkuje se s agentkou v podání Lashany Lynch a de facto poprvé se zamýšlí nad tím, co přináší život mimo službu Jejímu Veličenstvu. Zjizvená tvář záporáka v podání Ramiho Maleka mě bude ještě dlouho strašit. Bondgirl Palomu v podání Any de Armas bych na plátně rád viděl déle. Ubral bych akčních scén se střelbou. Ve výsledku jde o velmi solidní bondovku a Daniel Craig se s agentem 007 loučí se ctí a silně emocionálním vzkazem směrem k publiku.
Kamil Fila: 90 %
U bondovek s Craigem se nejspíš nikdy neplánovalo, že to bude pentalogie a že by tu měl být nějaký zřetelný vývoj postavy. Už ve čtvrtém díle to vypadalo na definitivní konec, ale ten přichází až teď, v emocionálně vypjatém balení. Není čas zemřít je akční melodrama o stárnoucím muži, který by rád žil v páru a možná měl i rodinu, ale pořád mu to někdo kazí. Základem melodramatu je ale oddalování akce a citů – nemožnost dát jim naplno průchod. V tomto melodramatu z poměrně tradičního bondovského světa hned s několika superpadouchy a bondgirls naopak akce rozdmýchává city. Zřetelně, ale naprosto neokázale se tu tematizuje stárnutí, probouzející se ženská síla, nárůst mužského slabošství, překvapivě aktuálně působí zápletka s možnou pandemií.
Tento díl obnáší minimálně dva revoluční body s ohledem na celou bondovskou historii, ale nechme to bez spoilerů. Craig jako vždy hraje celým tělem, pořád má onu totální nadřazenost nad ostatními spojenou s absolutní nelítostností. Fukunagova režie je poměrně elegantní, s několika vydařenými (a nečekanými) lekačkami, u bondovek nezvyklými. Celý film je dynamicky plynoucím zamyšlením nad tím, jak Bond, jenž je tolik svázaný již s 50. léty, může existovat v současnosti, a výsledek této úvahy vhání do očí slzy dojetí.
Tak to nakonec přeci jen vyšlo. Dějově nejprovázanější a na emoce nejvíce zaměřená bondovská éra se dočkala velkého a důstojného završení. Není čas zemřít je jednoznačně nejdelší bondovkou vůbec, paradoxně ale není vůbec zahlcená akcí. Na té film stojí možná nejméně ze všech dosud vzniklých Bondových filmových dobrodružství a zjevuje se jen, když je skutečně potřeba. Natočená je ale jako vždy výborně, dostatečně nápaditě a bez sebemenšího náznaku digibordelu.
Scenáristicky je film až nečekaně bohatý, nabídne několik památných momentů a nejednou i pořádně překvapí. Na předchozích bondovských sériích mi vždy trochu vadilo, že hlavní hrdina je v nich za prakticky nezničitelného a emočně plochého supermana. Craigova pentalogie oproti tomu přišla s Bondem z masa a krve. S hrdinou, kterému lze nejenom fandit, ale také se s ním více sžít a bát se o něj. Pokud to máte stejně, Není čas zemřít si užijete podobně jako já. A taky jsem rád, že tenhle snímek potvrdil dosavadní trend, že liché „craigovky“ jsou lepší než sudé.