První dojmy: Jak dopadlo poměřování sil Godzilly a King Konga?

Godzilla vs. Kong je pro příznivce 'Kaiju' filmů vysněným projektem a dosavadním vyvrcholením série, kterou načala roku 2014 rozporuplně přijímaná Godzilla od režiséra Garetha Edwardse. Po ní následoval hvězdně obsazený blockbuster Kong: Ostrov lebek, jenž na scénu uvedl obrovitého prehistorického opičáka, a trojlístek monsterfilmů uzavřela opět Godzilla s podtitulem Král monster, kde se publiku představila celá plejáda majestátních obrů. Očekávané střetnutí dvou vůbec nejikoničtějších monster kinematografie nyní obstaral režisér Adam Wingard a není pochyb o tom, že jde o skoro sváteční událost - navzdory koronaviru a globálním restrikcím vydělal snímek přes 120 milionů dolarů po celém světě, a to jen za první víkend v kinech. Natěšení na opravdu drahý velkofilm bylo zkrátka hmatatelné a zde si můžete přečíst první dojmy od trojice redaktorů, kteří si poměřování sil Godzilly a King Konga nenechali ujít.

Jakub "lamps" Vopelka: Mohutná trailerová kampaň filmu od počátků naznačovala, že za hašteřením Godzilly a King Konga bude ještě něco víc, a proto jsem většinu upoutávek raději ignoroval a spoléhal se na moment překvapení. Každý z předcházející trojice snímků byl formálně odlišný, a byť silně preferuji temnou a náznakovou Edwardsovu Godzillu, dosavadní vývoj MonsterVersa mi přišel minimálně zajímavý a zábavný. Godzilla vs. Kong pak potvrzuje tento trend a skýtá opět jiný zážitek, jehož kvality však v mých očích nedostávají enormním očekáváním. Wingard kašle na atmosféru a servíruje třeskutou popkornovku, kde se události i zeměpisné polohy střídají s neúměrnou rychlostí a kde žádná z tuctu postav nedostává dost prostoru k vyniknutí. Film evidentně rozvíjí koncepci Krále monster a lidstvo, dříve bezmocné a bázlivě skrčené před výstupy titánů, definitivně rozvíjí v zásadního hybatele událostí, jenž přímo řídí pohyb a konání monster. Je skoro až skličující vidět dominantního Konga, kterak je půlku filmu odevzdaně vláčen v řetězech, přičemž k tomu občas hrají uvolněné songy z minulého století. Většinou se ale zběsile střihá mezi několika liniemi, z nichž jedna připomíná infiltrační pohádku ze Stranger Things a další Cestu do středu Země, a do toho duní muzika, která přehlušuje značnou část dialogů. Efekty jsou jistě skvělé a Wingard při bojových sekvencích překvapuje hravými úhly kamery, tudíž samotná akce bez problémů zabaví a především druhá polovina vytváří nějaký rytmus. Osobně jsem však čekal temnější a soudržnější výsledek a neubráním se hořkému zklamání.

Hodnocení: 60%

Tomáš "Hardy" Chvála: Jak se dnes každý snaží zuřivě budovat nějaké filmové universum, Warneři se v tom suverénně nejvíc plácají. Že se v DCEU bojí držet jedné vize a vznikají zmatky, to je jedna věc. U MonsterVerse si ale nejsem jistý, jestli nějaká konkrétní vize vůbec je. Godzilla z roku 2014 pracovala vesměs s neviditelným nepřítelem. Kong: Ostrov lebek byl pokus o stylovou dobovku. Godzilla II Král monster se snažil zapracovat netradiční rodinné hodnoty a přidat na frenetičnosti. A novinka Godzilla vs. Kong jakoby už vůbec neví, kam by šla, takže nějaká ta rodinná pouta zůstala, sem tam probleskne pečlivě sestavená vizuálně-hudební kompozice a hlavně se tu hodně řeže. Výhoda je, že oproti druhé Godzille dominují dobře nasnímané celky bez zbytečných střihů, takže akce je bez debat parádní. A je jí hodně, což Godzilla vs. Kong dost zachraňuje, protože zbytek je hrozně mimo. Je fajn, že se v trailerech nevykecalo všechno, ale žádné překvapení není dostatečně využito. "Nový svět", do něhož se podíváme, je nakonec jen další ostrov (aby se tak řeklo), postavy jsou ještě zbytečnější než minule (a to už je co říct) a když už se někde tvůrci snaží větvit příběh, dělají to způsobem, že kdyby se odbočka z děje vytrhla a někdo jiný zmáčkl tlačítko (např.), bylo by to úplně jedno. Ale ano, technicky jde o naprostou špičku, v rámci detailů a provedení dost možná jeden z nejlepších trikových filmů vůbec. A protože o triky tu jde především, je Godzilla vs. Kong na jedno podívaní obstojná zábava. S druhou projekcí už to ale bude dle mého mnohem složitější, protože film (na rozdíl od Konga) nenabízí tolik vymazlených momentů, aby divák znovu toleroval prázdnost děje a lidských postav.

Hodnocení: 60%

Roman "InJo" Freiberg: Pomyslné vyvrcholení MonsterVerse série je tady. A je... fajn. Tedy za předpokladu, že se spokojíte se sezónním blockbusterem, jenž je vizuálně špičkový, ale příběhově jednak (očekávaně) generický, předně ale v některých směrech už možná až příliš fantasmagorický. Vážně bych nečekal, že se ve filmu, jehož hlavní cíl je zřejmý už z názvu, bude tak zásadním způsobem vykrádat jistá slavná (ovšem dnes už těžce pamětnická) dobrodružná sci-fi, jejíž ústřední myšlenka, kterou zde tvůrci naplno přebírají, je v současnosti, v níž se snímek odehrává, už absolutně naivní, potažmo rovnou směšná (z mého pohledu ještě tak o jednu či dvě třídy více než "fakt", že na naší planetě stále žijí dávnověcí titáni). Naopak největším trumfem je zde starý dobrý Kong. Ten je pořád King. Jeho vizuální ztvárnění je perfektní (od pohybů celého těla, přes mimiku až po třeba doslova "hmatatelnou" srst), hlavně je ale v podstatě jedinou "postavou", která dokáže vzbudit i nějaké silnější sympatie či dokonce emoce. Lidské charaktery jsou oproti tomu tradičně jen účelové, jednorozměrné figurky (což mě asi nejvíce zamrzelo u jindy charismatického Alexandera Skarsgårda). A podobně je na tom kupodivu i druhá titulní hvězda filmu, která má ve srovnání s opičákem znatelně méně prostoru. Nepochybně se povedly očekávané monumentální bitky dvojice legendárních obrů - právě kvůli nim mě mrzí, že jsem to nemohl vidět v kině na velkém plátně. Akorát bych rád upozornil, že těch soubojů během rozumných necelých dvou hodin stopáže opravdu NENÍ MNOHO... Jakožto člověk, jemuž se docela líbily všechny tři předchozí díly, jsem velmi podobným způsobem spokojen i s tímto, jenž se stylem pohybuje někde mezi prvním Kongem a druhou Godzillou. Mírné nadšení ve mně ale vyvolala opravdu pouze ona efektní akce, vše ostatní je bohužel jen horší či lepší průměr. Být mi dvanáct, byl bych s výsledkem nepochybně mnohem spokojenější.

Hodnocení: 65%

Plnohodnotnou recenzi očekávejte v následujících dnech.