Rychle a zběsile: Neuhodnete, co první díl kultovní série inspirovalo a z čeho vzešel specifický název

První díl Rychle a zběsile už je pro novou generaci skoro záležitostí dějepisu, jehož atraktivitu ale stále přiživují další a další úspěšná pokračování. Roku 2000 málokdo tušil, že by film o ilegálních automobilových závodnících mohl expandovat do jedné z nejvýdělečnějších a nejstabilnějších sérií vůbec, a samotné okolnosti vzniku lze považovat za spíše šťastné a náhodné.

Zatímco celá řada úspěšných snímků bývá adaptacemi literárních předloh,

Rychle a zběsile nalezlo rozhodující inspiraci v obyčejném novinovém článku. Ten napsal jistý Ken Li, vyšel v květnu 1998 v časopisu Vibe a nesl název Racer X (Závodník X). A jak správně tušíte, věnoval se ilegální závodní scéně v newyorské čtvrti Queens - 'hlavním hrdinou' byl pouliční závodník Rafael Estevez a kromě jeho cesty k této životní náplni článek rovněž informoval o úpravách dovážených automobilů a o policejních operacích, které si chtěly na ilegální závody došlápnout. Článek neunikl režiséru Robu Cohenovi, který poté zhlédl závod v Los Angeles a o dalším projektu měl jasno - přesvědčil Universal Studios ke koupi práv a počátek velké akční série byl na světě.

Otazník se pochopitelně vznášel také nad samotným názvem - během produkce se používaly různé pracovní názvy jako Racer X, Street Wars nebo Redline, což je označení pro maximální rychlost, které může automobil dosáhnout. Až později se přešlo na ikonické The Fast & The Furious, což ale vůbec nebyl původní název - stejně se jmenoval už béčkový snímek z roku 1955 o automobilových závodech, který nestvořil nikdo jiný než král béčkových produkcí Roger Corman. S ním se tvůrci 'nového' Rychle a zběsile nakonec dohodli na kompromisu, na což sám Corman později vzpomínal: "Pro jednou se právní oddělení velkého studia studia zachovalo férově. Řekli mi 'Mohli bychom vzít název Rychle a zběsile a vy byste nás mohl žalovat. A pravděpodobně byste prohrál, ale byl by z toho velký nepořádek. Rádi bychom byli fér. Zaplatíme vám trochu peněz a koupíme ten titul.' A já jim řekl 'Dobrá, vezmu malý obnos peněz, ale rád bych měl volný přístup do vaší knihovny archivních záběrů.' A oni souhlasili a já jsem skutečně mohl použít ty záběry, z nichž jsem získal docela velkolepě vypadající snímek."

Na obou stranách tedy panovala spokojenost a vtipné je, že zatímco Rychle a zběsile slavilo v kinech úspěch a nakoplo obrovské kulturní šílenství, Roger Corman z archivního materiálu splácal paskvil jménem Kyklop pro společnost SyFy, z něhož měl on i vedení společnosti velkou radost - to jen dokazuje, jak vášnivě Corman miluje každou, i sebevíc lacinou produkci.