Viktor Dvořák získal nedávno hereckou cenu Thálie pro mužský herecký výkon v kategorii činohra za roli Louise Aronsona v inscenaci Andělé v Americe. Podle poroty v ní s odzbrojující autenticitou vykreslil Louise, postavu, která ještě v 90. letech byla považována za skandální. Scéna, v níž jako gay-intelektuál svádí mladého právníka, je podle hodnocení nabita erotickou tenzí a zároveň jevištní cudností.
Obrovskou míru nasazení Dvořák projevuje i při vzniku filmu s pracovním názvem Havel, v němž znázorňuje úspěšného dramatika, který je záhy zakázán, aby se stal bojovníkem za lidská práva a poté vůdčí osobností sametové revoluce. Během náročných příprav se prokousával obsáhlým dílem i odkazem Václava Havla a snažil se nastudovat jeho projev. Film je svébytnou dramatizací, nikoliv hraným dokumentem, přesto lze očekávat, že na Dvořáka a jeho ztvárnění Havla bude upřena speciální pozornost.
“Četl jsem, díval jsem se na záznamy, ptal jsem se lidí, kteří Václava Havla zažili. Taky jsem doma přes léto ráčkoval,” prozrazuje Dvořák, který pro roli inspirovanou Havlem nyní obětoval i své vlasy. Ty paradoxně musel nechávat dlouho růst, aby přesně odpovídaly podobě Havlových kadeří v dobách jeho disidentských let. Jeho podoba s dramatikem Havlem leckomu vyrážela dech, ve vteřině ale bylo po všem a vystřídala ji podoba s Havlem – vězněm. Proměna z kadeřavého Havla do jeho ostříhané podoby je zlomová i pro filmový příběh a hlavní postavu.
Premiéra filmu Havel je v plánu na léto roku 2020.