Kouzelník Žito není jen alter ego Daniela Landy, ale i nová štědrovečerní pohádka

Popis filmu: Kořenářka Apolena (Jiřina Bohdalová) nalezne v žitném lánu odložené novorozeně. Vezme ho k sobě a dá mu jméno Žito. Ten vyroste v mladíka (Denis Šafařík) s citem pro právo a čest, a proto - než by sloužil u krále jako výběrčí daní a zrazoval tak svou spravedlivou povahu - skončí v jeho stájích. Tam se seznámí s královou schovankou, princeznou Adélkou (Anna Kadeřávková). Kromě princezny najde ale v Žitovi zalíbení také čertice Filištína (Tatiana Vilhelmová), která se rozhodne získat jej stůj co stůj. Nabídne mu proto bohatství a moc, ovšem nic z toho by nenabyl poctivou cestou. Navíc, na vysněnou Adélku si začne myslet i králův správce Neklan. Odolá Žito svodům a nástrahám pekla? I přes to, že by to znamenalo nebezpečí pro Apolenu s Adélkou?

„Chtěl jsem odvyprávět příběh, který by měl nepohádkového hrdinu, kterému ovšem život zkomplikují pohádkové bytosti. A také zlí, pochybní lidé, proti kterým náš hrdina musí napnout všechny své síly, aby na konci zjistil, že boj stál za to a že princezna je ta nejlepší obyčejná holka na světě,“ říká režisér Zdeněk Zelenka, který do role kořenářky Apoleny obsadil Jiřinu Bohdalovou. „Jiřina mi v pohádkách hraje buď odporné babizny, jako tomu bylo v Nesmrtelné tetě či v Boháči a chudákovi, anebo moudré osoby , jako právě v Kouzelníku Žitovi,“ doplňuje režisér.

Jako hlavní představitel se v pohádce objeví Denis Šafařík, pro nějž je Kouzelník Žito první velkou rolí. „Kouzelník Žito má hned několik ponaučení. Dobro vždy zvítězí, i přes to, že už se zdá být všechno ztraceno. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. A nakonec, že jeden člověk je silný, ale dva jsou neporazitelní,“ říká Šafařík. Jako princezna se v nové pohádce objeví Anna Kadeřávková.„Je to milá a hodná duše s velkým srdcem, zároveň tak trochu rebelka. I když je princezna, nosí šaty a korunku, nebojí se dobrodružství, miluje třeba jízdu na koni, kterou jsme často natáčeli. Tu jsem si zamilovala i já,“svěřila se Kadeřávková.

Pohádka Kouzelník Žito bude mít premiéru 24. prosince 2018 na prvním programu České televize v hlavním vysílacím čase.

První zmínka o této legendě z konce 14. století se pravděpodobně objevila v kronice Václava Hájka z Libočan, kde se vypráví o soupeření českých a porýnských kejklířů. Když o dvě století později nastupoval na trůn král Maxmilián, daroval mu olomoucký biskup Jan Skála z Doubravky, zvaný také Dubravius, Dějiny království českého, aby seznámil budoucího panovníka s historií národa. A právě zde, v zábavných epických částech, zmiňuje postavu kouzelníka Žita jako pozvaného kejklíře na svatbě Václava IV. s Žofií Bavorskou. Vypráví o tom, jak zázračně měnil svůj oděv z hedvábí na posledního žebráka, o slavnostním povozu taženým kohoutem i o tom, že Václava doprovázel, ale místo chůze plaval ve vzduchu. Uměl měnit podoby, čarovat. Žádná očitá svědectví ale neexistují. Proto se pozdější zdroje shodují na tom, že historky byly sesbírané pouze pro pobavení a sestaveny z příběhů z čarodějných kruhů, které tou dobou mezi lidmi kolovaly.

Další teorie říká, že Žito byl přívržencem Jana Husa, proto mu přisuzovali kacířské způsoby. Jeho osud dle pověsti byl ale trudný – odnesl si ho buď zlý duch, nebo přímo ďábel. Legenda ale žila dál, některé jeho kousky byly přisouzeny Faustovi, věnoval se jim i Alois Jirásek. Libretista Karel Sabina se mu věnoval v nedokončené opeře. Jiří Brdečka o něm připravil divadelní scénář i loutkovou hru. Zpívala o něm Marta Kubišová, Eduard Cupák namluvil třináct dílů večerníčku a zpěvák Daniel Landa se "proměnil" v alter ego Žito 44.