Filmař rekonstruoval řádění masového vraha Breivika z pohledu jeho obětí

Norský snímek Utøya, 22. července (2018) zachycuje masakr na letním táboře Svazu dělnické mládeže na ostrůvku u Osla v létě 2011. Skutečnou tragédii, při níž přišlo o život 77 převážně mladých lidí, režisér Erik Poppe zpracoval jako drama natočené v reálném čase bez hudby a střihu – vytrvale sleduje mladou Kaju, která se snaží bezhlavé střílení přežít a zároveň najít v chaosu a panice svou mladší sestru. Hrané pasáže jsou prostříhávány záběry z dobových bezpečnostních kamer z Osla a dalšími autentickými videi.

Snímek Utøya, 22. července vznikl na základě reálných svědectví, scénář filmu je založen na hloubkových rozhovorech s přeživšími a snaží se co nejvěrněji zachytit pocity mladých, kteří byli v moment útoku na ostrově. Popisuje události z jejich perspektivy a skládá hold jejich odvaze.

V České republice byli mezi prvními, kdo snímek měl možnost vidět, návštěvníci karlovarského filmového festivalu. První recenze připouštějí, že si autor na svá bedra naložil dost citlivé téma. Tím pádem se výsledný snímek jen těžko kritizuje. Konfrontace diváků s tím, co na plátně uvidí, může mít dvojí efekt: jedni před nekompromisními scénami plnými násilí a bezbranných dětí budou chtít utéct, jiní povedou svůj vnitřní boj v tom, co všechno je člověk ještě ochoten v rámci snímku sledovat.

Pravicový aktivista Anders Breivik byl za útoky z 22. července roku 2011, během nichž zabil 84 lidí a další stovky zranil, odsouzen k 21 letům odnětí svobody s možností následného ochranného léčení. V roce 2017 si Breivik změnil občanské jméno na Fjotolf Hansen.