22. týden-kinopremiéry: Nejen Wonder Woman bude čelit válečné vřavě

Studio Warner Bros. vytahuje těžký trumf, kterým by snad konečně mohlo DC Extended Universe alespoň kosmeticky zahladit nadvládu Marvelu. Do kin přichází Wonder Woman, vůbec první ženská sólovka moderní komiksové éry. Amazonku Dianu hraje Gal Gadot (Rychle a zběsile 5-7, Batman V Superman), která se z uzavřeného světa, kde neznají muže, dostává na frontu první světové války. Zde bojuje po boku Chrise Pinea (série Star Trek) proti Němcům. 

Jaká je Wonder Woman? Po sérii zmatených DC tutilů překvapivě nepostrádá příběh, s kterým se divák ztotožní. Spíš než souboji si film diváka získá výpravností. Nechybí naivita a rozpačitost, když se Diana dostává z ženského ostrova do světa mužů. Horší dojem už dělá přepálená délka (film má skoro 2 a půl hodiny) a závěrečná zběsilá řež plná nepřehledných digitálních efektů.

Z recenze Tomáše Chvály: "...jako celek Wonder Woman funguje nad očekávání dobře a jde bez debat o nejlepší film v rámci DCEU od Muže z oceli (2013). Typově výborné obsazení (vyjma Gadot si zaslouží vypíchnout extrémně sympatický Chris Pine nebo zábavná sekretářka v podání Lucy Davis) slouží tomu, že nejsou klíčové postavy divákům ukradené a i lacinější scenáristické momenty nevyšumí do prázdna. Těžko říct, zda bude Wonder Woman pro Warner Bros. oním vysněným bodem zlomu, kdy se jejich komiksovým filmům začne dařit na všech frontách. Podobný osobitější přístup, který myslí v prvé řadě na charaktery a až v druhém plánu na akci, ale DCEU jednoznačně sluší víc než snaha o přehnanou pompéznost, která se stejně během chvíle zají."

Všechny recenze Wonder Woman si přečtete zde, prozatím z toho vychází známka 65 procent. Na RottenTomatoes jsou o poznání pozitivnější, zde je celých 94 procent (!!!) recenzí kladných.

Po událostech 1. světové války se přesouváme v čase do té druhé. Válečné drama Z Paříže do Paříže pojednává o dvojici židovských chlapců, kteří po obsazení Francie nacisty prchají na jih, aby si zachránili život. A zažívají nejedno dobrodružství.

Snímek byl natočen podle autobiografické předlohy Josepha Joffa. Nejedná se však o první film, který jeho příběh inspiroval. Ten měl pod názvem Un sac de billes premiéru již v roce 1975. Z Paříže do Paříže se částečně natáčelo i v České republice a tuzemská kina jej uvádějí s dabingem. Recenzenti prozatím dávají 68 procent.

O židovské perzekuci pojednává také tuzemský historický film Tehdy spolu. Tvůrci, kteří dříve natočili valašského Dědu (2016), v něm vyprávějí příběh plzeňské dívky Terezky Zágorové, která se za války ukrývá před hrozbou deportace na Valašsku. Snaží se zapadnout do nového prostředí, prožívá zde první dětskou lásku. A stále nad ní visí hrozba deportace, kterou před ostatními za každou cenu tají.

Abychom to odlehčili, představujeme poslední film čtvrtečních premiér, dánskou černou komedii Zabijáci z maloměsta. Dva nespokojení chlápci usoudí, že než se se svými ženami rozvádět a platit právníky, bude lepší nechat je odstranit za pomoci služeb nájemného vraha. Jenže je to Rus, zvrtne se to, navíc ti dva své ženské protějšky dost podcenili. Dle recenzí to vypadá na lehce nadprůměrný počin ze Skandinávie.

Seznam všech červnových premiér najdete ZDE.

Seznam všech filmů v kinech podle % hodnocení uživatelů Kinobox.cz najdete ZDE.