45. týden-kinopremiéry: Zrození nového sci-fi hitu a Gibsonova hrdiny beze zbraně

Denise Villeneuve (Zmizení, Sicario) se toho nebojí. Střídá žánry, mění scenáristy a evidentně ho filmařina baví. Jeho snímkům nechybí kromě prvotřídního řemesla též dech beroucí napětí a jistá esence čehosi, co dokáží v divácích a milovnících kinematografie vyvolat jen skuteční mistři. Dlouho očekávaná novinka Příchozí míří do českých kin. A dle dostupných recenzí jde o událost minimálně letošního roku. Lingvistické sci-fi pojednává o doktorce Banksové (Amy Adams), která dostane za úkol komunikovat s mimozemšťany. Ti přistáli hned na několika místech planety a nikdo neví, co zde pohledávají.

Z recenze Františka Fuky: "Villeneuve nikam nespěchá, nijak diváka nebombarduje, ale pomalu, téměř plíživě, odhaluje cosi monumentálního. Podobně jako to před desetiletími ve vesmíru dělali Stanley Kubrick nebo Ridley Scott. Příchozí nikam nespěchají. Což je u drahého filmu z roku 2016 docela zázrak... Není první v historii kinematografie, komu se něco takového povedlo, ale stává se to málokdy a jsem moc rád, že se i dnes občas takový film povede. Film, který jde dosti zásadně proti mainstreamovým představám toho, co je to "výpravná sci-fi". Ale přitom je mimo jiné i výpravná sci-fi."

Jsou to silná slova? Možná. Ale o Příchozích se pochvalně vyjadřuje většina recenzentů. Prozatím má snímek známku 82 procent. Pokračování Blade Runnera je, zdá se, v dobrých rukách.

Po deseti letech jde do kin nový film držitele dvou Oscarů, režiséra, scenáristy, producenta a herce Mela Gibsona. Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny představil stejně jako Villeneuve na festivalu v Benátkách a od té doby se hovoří o velmi solidním návratu na scénu.

Gibson se inspiroval skutečným příběhem pacifisty Desmonda Dosse (Andrew Garfield), který musel na konci druhé světové války čelit krvavé bitvě o Okinawu s holýma rukama, respektive pouze s brašnou lékárníka. Přesto zachránil 75 mužů, což mu vyneslo nejvyšší americké uznání a nyní historické drama. Recenzenti hovoří jasně - Gibson natočil velmi zdařilé dílo v duchu oldschoolovějších záležitostí, které chytne za srdce a hovoří chlapskou řečí. Tuzemští recenzenti prozatím dávají 70 procent.

Jen pár dnů po volbě amerického prezidenta přichází do českých kin novinka Olivera Stonea Snowden. A provází ji stejně rozporuplná pověst jako režiséra. Ten se věnuje příběhu bývalého zaměstnance CIA, který vynesl informace o masivním sledování telefonů a elektronické pošty bezpečnostními službami USA. Od roku 2013 je Edward Snowden na území Ruska v pozici uprchlíka. Která země si mu dovolí dát azyl? Rozházet si to s USA nikdo netouží...

Stone, který domovské zemi od absolvování války ve Vietnamu nemilosrdně nastavuje zrcadlo, ve snímku zkoumá zázemí člověka, který ukázal světu, že jsme stále sledováni. A táže se, zda jdou ony praktiky stále ruku v ruce s proklamovanou demokracií. Recenzenti dávají snímku solidních 71 procent, hodnocení se pohybuje na škále od 50 do 90 procent.

Dále do kin můžete vyrazit na novinku talentovaného režiséra, scenáristy, producenta a herce Xaviera Dolana. Jeho novince Je to jen konec světa (2016), která získala cenu v Cannes, dominují komplikované mezilidské vztahy, frankofonní herecké hvězdy a opojný vizuál. Dolanovi je pouhých 27 let a už má na kontě pět filmů. Každý další ho posouvá dál, stejně jako jím nadšené diváky. Obdivuhodné. Recenzenti dávají "konci světa" 72 procent.

O svérázném malíři počátku 20. století, který zemřel ve věku 28 let a část své tvorby spojil s Českým Krumlovem, pojednává koprodukční Egon Schiele (2016). Jeho tvorba byla spjata s ženami a surovým stylem. To první v upoutávce na film najdete. Formálně však nejspíš půjde o klasičtější životopis. Možná to ale chtělo (podobně jako Schieleho přístup) více autorské odvahy.

Odvaha a otevřenost se nedá upřít dokumentaristovi Miroslavu Jankovi, jehož Normální autistický film (2016) míří z karlovarského festivalu a dokumentární Jihlavy do klasické distribuce. Po Rain Manovi (1988) je tu snímek, který sděluje, že lidi s autismem bychom neměli litovat nebo se jim vysmívat. Občas jsme totiž k politování spíš mi, takzvaní normální smrtelníci. Recenzenti dávají 75 procent.

Zasmát se těžkému osudu umějí seveřané; často je to totiž to jediné, co člověku v dané situaci zbývá. Dokládá to švédský Muž jménem Ove (2016), který přijde o ženu, několikrát se pokouší o sebevraždu a nakonec se sblíží s pákistánskou sousedkou. Kousavé drama nezapře skandinávskou školu a rázovité postavičky tamních končin. 

A závěrem něco pro nejmenší diváky. Odkaz výtvarníka a režiséra Břetislava Pojara připomíná pásmem režisérových posledních děl soubor krátkých videí Pojar dětem (2016). Žánrově i výtvarně velmi pestrá podívaná na poslední roky tvorby autora Medvědů od Kolína.

Seznam všech listopadových premiér najdete ZDE.

Seznam všech filmů v kinech podle % hodnocení uživatelů Kinobox.cz najdete ZDE.