Do boje o Oscara půjde za Českou republiku film Hořící keř. Možná. Donšajni Jířího Menzela jsou ve hře.

V hlasování českých akademiků zvítězil Hořící keř mezi 35 českými filmy drtivou většinou a bude tak zastupovat českou kinematografii na 86. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). Na dalších místech se v hlasování umístily filmy Donšajni Jiřího Menzela a Líbánky Jana Hřebejka. Nominace na Oscary budou vyhlášeny 16. ledna příštího roku a sošky vítězným filmům budou předány na slavnostním večeru 2. března 2014 v Los Angeles. Ceny udělované od roku 1929 v různých filmových kategoriích jsou považovány za nejprestižnější ocenění v oblasti filmu.

Poprvé v historii je za Českou republiku vyslán do oscarového klání film, jehož režisér není českého původu. Trojnásobná držitelka nominace na Oscara, polská režisérka Agnieszka Holland, má ale k důležitému okamžiku české historie blízký vztah, protože v době okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy studovala na pražské FAMU. Děj filmu Hořící keř začíná scénou Palachova sebeupálení v lednu 1969 a událostmi, které po jeho alarmujícím činu bezprostředně následovaly. Hlavní postavou příběhu je advokátka Dagmar Burešová, která se rozhodne zastupovat rodinu Palachových v beznadějném soudním sporu s komunistickým poslancem Vilémem Novým, jenž veřejně zpochybnil motivy činu Jana Palacha nesmyslnou teorií o studeném ohni (více naleznete zde).

"Je velmi těžké dotknout se pravdy o blízké minulosti. Jsem vděčná, že jsem se prostřednictvím filmu o Janu Palachovi a Dagmar Burešové mohla vyrovnat s podstatnou událostí, jež je spojena s mou generací. Je důležité umět se vypořádat s komunistickou minulostí," říká Agnieszka Holland. "Po uvedení Hořícího keře na mnoha festivalech se ukazuje se, že film je srozumitelný i pro ty, kteří nemají s komunistickým režimem vlastní zkušenost," dodává režisérka. Charakterní právničku ztvárnila slovenská herečka Tatiana Pauhofová, ve vedlejších rolích účinkovali Jan Budař, Jaroslava Pokorná, Vojtěch Kotek, Martin Huba, Ivan Trojan, Igor Bareš nebo Adrian Jastraban. „Osobně vnímám výběr Hořícího keře jako kandidáta na Oscary nejen jako ocenění všech, kdo se na filmu podíleli, ale především těch, o nichž vypráví. Jejich připomínka, že nelhat a zachovat si rovnou páteř je možné v každé době, se právě teď ukazuje jako velmi aktuální,“ říká scenárista Štěpán Hulík.

Hořící keř vznikl původně jako třídílná televizní série pro televizní stanici HBO a jeho zkrácená filmová verze měla v českých kinech premiéru v září letošního roku. Vzhledem k tomu, že se jedná o výjimečný případ, čeká vybraný film ještě posouzení komisí Americké filmové akademie pro cizojazyčné filmy. Ta musí potvrdit, že film splňuje podmínky stanovené pravidly pro tuto kategorii. Česká akademie zařadila filmovou verzi Hořícího keře do hlasování na základě vyjádření právníků, že se jedná o nové dílo, a nebylo tak porušeno pravidlo, že film nesmí být před uvedením do kin vysílán v televizi nebo na internetu. Americká filmová akademie u jednotlivých případů předem nevydává rozhodnutí, zda film splňuje podmínky dané kategorie, její zástupci však potvrdili, že v případě zamítavého rozhodnutí komise by za Českou republiku mohl být nominován film, který se umístil jako druhý v pořadí (tedy v tomto případě Donšajni Jiřího Menzela).

Soška Oscara putovala naposledy do Čech v roce 1997 za film Kolja, mezi pět nominovaných filmů se český film naposledy probojoval v roce 2004 díky snímku Želary. Na posledním udílení cen si Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film odnesl rakouský režisér Michael Haneke za snímek Láska.

Každopádně se objevily dva filmy, které asi zasáhnou případně i do boje o Českého lva 2013.