Dokumentární Ji.hlava upozorní na posedlost slavného českého lezce, depresi ve virtuální realitě a sedmidenní operu geniálního megalomana

Šestadvacátá dokumentární Ji.hlava se po roce vrací zpátky na Vysočinu. Festivalové kinosály nabídnou tři stovky filmů: to nejnovější z českého a světového dokumentu i jedinečné filmové retrospektivy. Nebudou chybět ani diskuse Inspiračního fóra nebo pestrý program Ji.hlavy dětem.

Festivalový program letos nabídne velkou přehlídku aktuálního domácího dokumentu. Sekce Česká radost uvede například portrét jednoho z nejlepších sportovních lezců světa Adama Ondry. Snímek Adam Ondra: Posunout hranice režisérské dvojice Jana Šimánka a Petra Záruby sleduje sportovcovu přípravu na letní olympiádu v Tokiu 2020.

„Prvotní inspirací nám byla dokonalost Adamova lezeckého pohybu, který se podobá tanci. Přiblížením obrovského nasazení, a to jak fyzického, tak psychického, posedlosti a odhodlání, které Adam do svých tréninků vkládá, se snažíme odkrýt, co všechno se za úspěchem této sportovní celebrity skrývá,“ přibližuje Petr Záruba.

Poprvé v historii festivalu bude do soutěžní sekce Česká radost zařazený také VR film – Tmání režiséra Ondřeje Moravce, který se před pár dny vrátil z festivalu v Benátkách.

„O Tmání jsem přemýšlel hned od momentu, kdy jsem se před sedmi lety začal zajímat o virtuální realitu. Od začátku zde byla idea vytvořit simulaci toho, co se děje člověku v hlavě během deprese. Od přátel jsem za těch více než třináct let, co mě deprese pravidelně navštěvuje, mnohokrát slyšel: ‚Já si nedovedu moc představit, co prožíváš.‘ VR se tedy stala skvělým prostředkem, jak na tuto otázku odpovědět lépe než bezradným mlčením,“ vysvětluje režisér Ondřej Moravec.

Příběh života československého hudebního skladatele Jana Kapra přiblíží snímek KaprKód režisérky Lucie Králové. Dokumentární opera zpracovává život a tvorbu tohoto komunistickým režimem zprvu protežovaného skladatele, který v době normalizace nesměl tvořit.

„KaprKód transponuje Kaprův životní příběh do kompozice současné opery a kromě osobních a politických proměn ohledává naši touhu propsat se na věčnost,“ připomíná režisérka Lucie Králová.

„Zkušenost posledních měsíců naše přemýšlení o válce a míru zcela změnila,“ upozorňuje ředitel festivalu Marek Hovorka na retrospektivu s názvem Poznámky k válce. „Ikonické dokumenty natočené po roce 1945 nás provokují k jinému pohledu: na ně i na náš svět. Překvapilo nás, nakolik filmy staré několik desetiletí najednou vidíme nově,“ pokračuje Hovorka.

Ve výběru nechybí například snímek Noc a mlha (1956) francouzského režiséra Alaina Resnaise, který podává svědectví o životech vězňů v nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborech.

Sekce nabídne také film Poslušnost (1962) sociálního psychologa Stanleyho Milgrama, který zkoumá vztah člověka k autoritám a zjišťuje, čeho jsou lidé schopní, pokud dostanou příkaz shora.

Snímek Atomic Café (1982) režisérské trojice Jayne Loader, Kevin a Pierce Rafferty pak s nadsázkou glosuje dobovou americkou propagandu kolem hrozby jaderné války.

Ani letos nebude chybět divácky oblíbená sekce hudebních dokumentů. „Zkouška sirén je letos mimořádně silně obsazená,“ říká dramaturg Pavel Klusák. „Snímek Světlo přináší monumentální svědectví o prvním inscenování týden trvající opery Karlheinze Stockhausena na Holland Festival. Film je i hloubkovým portrétem osobnosti zemřelého skladatele, zakladatele elektronické hudby, génia a megalomana,“ pokračuje Klusák.

„Film Láska, německé marky a smrt líčí ve výbušné a dynamické atmosféře osudy tureckých přistěhovalců v Německu a jejich paralelní hudební scénu jakoby neviditelnou pro bílé Evropany,” upozorňuje dramaturg na další snímek sekce Zkouška sirén.

Článek byl zpracovaný s využitím tiskových materiálů Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

Filmy z Jižní Koreje se vyznačují tím, že jen málokdy mají jeden žánr. Proto je Podezřelá nejen krimi thrillerem, ale i romancí a komedií. A stejně jako předcházející díla režiséra Parka Chan-wooka (Old Boy, Komorná) jde o podmanivou výtvarnou podívanou.