Karlovy Vary 2019: Na jaké filmaře se můžeme těšit a co se dozvíme z netradičního plakátu?

Cenu prezidenta MFF KV, jíž se oceňují významné osobnosti českého filmu, získá na 54. festivalovém ročníku kameraman Vladimír Smutný.​

Tvůrce, jehož profesionálním krédem je služba filmovému příběhu, vtiskl osobitý obrazový tvar desítkám českých filmů a podílel se i na řadě zahraničních projektů.

Po absolvování pražské FAMU začal pracovat nejprve jako druhý kameraman a díky tomu měl možnost získávat zkušenosti po boku kameramanských osobností jako například František Uldrich nebo Jaromír Šofr. Jako kameraman vstoupil do české kinematografie v 80. letech, kdy spolupracoval především s režisérem Jiřím Svobodou na filmech Schůzka se stíny (1982), Zánik samoty Berhof (1983) nebo Skalpel, prosím (1985). S Karlem Kachyňou pak natočil filmy Dobré světlo (1986) nebo Smrt krásných srnců (1986) či televizní romanci Městem chodí Mikuláš (1992) a podílel se i na jeho úspěšném televizním seriálu Vlak dětství a naděje. Od poloviny devadesátých let se jeho kameramanské „oko“ stalo nedílnou součástí filmů Zdeňka a Jana Svěrákových a spolupráce, která započala na oscarovém Koljovi (1996), pokračovala Tmavomodrým světem (2001), přes Vratné lahve (2007), pohádky Kuky se vrací (2010) a Tři bratři (2014) až do současnosti a zatím posledního svěrákovského titulu Po strništi bos (2017). Vladimíra Smutného, k jehož kameramanskému rukopisu patří především mimořádná práce se světlem, opakovaně vyhledávají i další tuzemští režiséři. V letech 1996 -2004 pracoval jako kameraman na úspěšném detektivním seriálu Maigret s Brunem Cremerem v titulní roli.

Vladimír Smutný je držitelem sedmi domácích cen Český lev za nejlepší kameru, dvakrát získal Cenu české filmové kritiky. V současné době působí také jako profesor na pražské FAMU.

Festival připomene tvorbu egyptského režiséra Júsufa Šahína (1926-2008). Rozsáhlá retrospektiva představí jedenáct remasterovaných filmů, od raných, méně známých snímků až po klasická díla. Všechny filmy v této sekci, která je největší přehlídkou svého druhu na poli mezinárodních festivalů, jsou součástí rozsáhlého projektu restaurování Šahínova díla. Pět restaurovaných filmů bude na MFF KV uvedeno ve festivalové premiéře a tři z nich se budou vůbec poprvé promítat s anglickými titulky. Ambiciózní přehlídka má za cíl představit divákům rozsáhlé dílo jednoho z nejvýznamnějších režisérů Afriky a Středního východu.​​

Po více než půl století byl Šahín nejuznávanější a nejslavnější režisér Středního východu. Jeho filmy se promítaly na nejvýznamnějších světových festivalech, včetně Cannes, Berlína a Benátek. V roce 1979 vyhrál na Berlinale Stříbrného medvěda za snímek Alexandrie proč? (1978). Pět jeho filmů soutěžilo o Zlatou Palmu na festivalu v Cannes, kde v roce 1997 získal cenu za celoživotní přínos. Šahín dal také první hereckou příležitost egyptské filmové hvězdě Omaru Sharifovi, a to ve filmu Pod žhnoucím nebem (1954). Po vojenské porážce Egypta Izraelem v roce 1967 se Šahín stal zarytým kritikem egyptské vlády. Z tohoto důvodu byla řada jeho snímků dočasně zakázána.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary pokračuje v tradici premiér klasických českých filmů, které byly vybrány pro digitální restaurování. Pro letošní ročník je připraveno jedno ze stěžejních děl československé nové vlny 60. let, film režiséra Juraje Herze Spalovač mrtvol (1968).

Temný příběh je adaptací stejnojmenné novely spisovatele Ladislava Fuchse, která v žánru psychologické grotesky rozehrává přerod obyčejného muže v psychopatického vraha. Karel Kopfrkingl je zaměstnancem krematoria, ale jinak vede šťastný a klidný život s manželkou a dětmi. Stálá přítomnost smrti ho však pohlcuje natolik, že se nechává ovlivnit sílící nacistickou propagandou, podle níž jakákoliv rasová nečistota nemá právo na existenci. Kopfrkingl se stává aktivním členem nacistické strany, účastní se štvanice na Židy a neváhá ve jménu ideologie zlikvidovat i vlastní rodinu. Pozvolná proměna mírumilovného muže v lidskou zrůdu odhaluje se vší naléhavostí, jak je člověk schopen nechat pod vlivem ideologie vyhřeznout své temné stránky.

Film Spalovač mrtvol, který patří k nejvýraznějším snímkům režiséra Juraje Herze, poskytl mimořádnou hereckou příležitost hereckým představitelům - Rudolfovi Hrušínskému v hlavní roli a také Vlastě Chramostové, pro niž se role Kopfrkinglovy manželky stala jednou z posledních filmových příležitostí. Herečka se díky svým otevřeným politickým názorům vzápětí dostala na seznam zakázaných osob československého komunistického režimu. Podobně jako její manžel kameraman Stanislav Milota, který tomuto černobílému snímku dodal originální vizuální styl. Pohnutý osud provázel i dílo samotné. Po premiéře v roce 1969 se režim snažil zabránit, aby se film dostal do širšího diváckého povědomí, byl postupně stažen z domácí distribuce, a do kin byl znovu uveden až v roce 1990.

Digitálně restaurovaného Spalovače mrtvol uvede karlovarský festival v obnovené mezinárodní premiéře jako poctu nedávno zesnulým tvůrcům Juraji Herzovi (1934-2018) a Stanislavu Milotovi (1933-2019). Národní filmový archiv následně vrátí snímek přesně padesát let od jeho vzniku na plátna kin.