BAFTA: Německá klasika porazila irské víly, americkou rockovou legendu i světovou dirigentku

Letošní ročník se po oznámení nominací nesl ve znamení obtížných predikcí, což se promítlo i do vypsaných kurzů sázkových kanceláří, neboť nebylo možné stanovit jasného favorita. Nutno podotknout, že ačkoli akademici a akademičky již rozdali ceny pro filmová díla, televizní tvorba přijde na řadu až v květnu, protože oznámení nominovaných a ceremoniály udílení ocenění jsou již tradičně oddělené.

Letošní předávání jasně ovládlo válečné drama na motivy slavné literární předlohy E. M. Remarqua Na západní frontě klid pod hlavičkou Netflixu, které si dokráčelo pro sedm sošek proměněných ze čtrnácti nominací včetně té nejcennější pro nejlepší film. Stal se tak vůbec prvním německy mluveným snímkem, který zde uspěl, a zároveň z pomyslného trůnu nejoceňovanějších neanglicky mluvených děl sesadil italský film Bio Ráj z roku 1988, jemuž akademici připsali pět ocenění. Na absolutního rekordmana však sonda do života vojáků z první světové války nestačila, kultovní western Butch Cassidy a Sundance Kid se stále vyhřívá na prvním místě s devíti zářezy.

Vítězství v hlavní kategorii způsobilo velké překvapení, jelikož snímek v nominované pětici působil jako jasný outsider. To však neplatí o kategorii pro nejlepší neanglicky mluvený film, kde se toto vítězství víceméně očekávalo. Dle očekávání tak tvůrci nechali za sebou například rakouský Korzet, který předminulý týden vstoupil do tuzemských kin, či korejskou romanci Podezřelá, již Oscaři překvapivě opomenuli. Dalším překvapením bylo vítězství režiséra Edwarga Bergera, kterého akademici upřednostnili před zavedenými značkami, jako je Martin McDonagh a Todd Field.

Další ovoce přinesla filmu Na západní frontě klid cena pro nejlepší adaptovaný scénář, kde mu konkuroval remake japonského snímku Akiry Kurosawy Living či očekávané drama Velryba na motivy divadelní hry. Z úspěchu se mohl radovat Volker Bertelmann, který film obohatil dunivým soundtrackem, a James Friend, který tísnivý válečný příběh nasnímal. Za Česko můžeme pogratulovat Viktoru Prášilovi, jenž se společně s Larsem Ginzelem, Frankem Krusem a Markusem Stemlerem postaral o nejlepší zvuk. Nebyla to jeho první spolupráce s Netflixem, o zvukovou stránku se staral i u akčního thrilleru Armáda lupičů.

Druhý nejvyšší počet sošek získaly shodně Víly z Inisherinu a Elvis. První jmenované vévodily kategorii vedlejších hereckých výkonů. Za ztvárnění emancipované ženy, která se rozhodla vzepřít pohodlnému životu na ostrově ustrnulém v čase, si sošku odnesla Kerry Condon, ke které se v mužské kategorii připojil Barry Keoghan. Autorské konverzační drama o křehkém mužském přátelství si dle očekávání uzmulo cenu pro vynikající britský film, kde stálo ve frontě dalších devět snímků. Poslední soška přibyla na poličku Martinu McDonaghovi za původní scénář.

Extravagantně nablýskaný a neotřelý životopisný projekt Elvis v režii Baze Luhrmanna akademiky a akademičky oslnil svými kostýmy, čímž potvrdili nepsané pravidlo, že danou kategorii téměř vždy vyhrají dobová díla. Elvisův podmanivě nagelovaný účes pak znamenal cenu druhou, za masky. Přesvědčivé obsazení sklidilo pozoruhodné ocenění pro nejlepší casting a naprázdno nevyšel ani představitel rockového krále Austin Butler, na nějž si nepřišel ani Brendan Fraser se svým velkolepým návratem.

Nejlepší herečkou v hlavní roli se stala Cate Blanchett, o jejímž sugestivním taktu dirigentky nejprestižnějšího světového orchestru se budete moci přesvědčit již ve čtvrtek, kdy portrét rozporuplné osobnosti Tár vstupuje do našich kin. Poněkud nečekaně se však pro tento film jednalo o jedinou cenu, což je případ rovněž nezávislého hitu A24 Všechno, všude, najednou, který si z celkového počtu deseti nominací urval alespoň nejlepší střih.

Neprávem často přehlížené kategorie pro nejlepší animovaný film a nejlepší dokumentární film vyhrály Pinocchio Guillerma del Tora, kde uhrančivá stop motion animace s pochmurným nádechem předčila barevné hity velkých studií Proměna a Kocour v botách: Poslední přání, a portrét politického aktivisty Navalny, který mimo podnětný příběh svérázné osobnosti nabízí také silný společenský přesah.

Po jedné sošce pak brala i následující filmová díla – rekordy trhající blockbuster a velký návrat Jamese Camerona Avatar: The Way of Water, jehož podmanivý svět Pandory se dočkal obligátní ceny pro nejlepší vizuální efekty. Opojná výprava do filmařského světa němé éry Babylon se po kasovní katastrofě musela spokojit alespoň s nejlepší výpravou a vzhledem k absenci v hlavních oscarových kategoriích pro něj pouť po červených kobercích končí, stejně jako čas na filmových plátnech.

Zviditelňující kategorie v podobě výjimečného debutu v oblasti režie, scenáristiky a producentství ocenila Charlotte Wells a její melancholicky tónovaný festivalový hit Aftersun. Vycházející hvězdou byla zvolena Emma Mackey, která zazářila v Brannaghově Smrti na Nilu či v životopisné Emily a která dlouhodobě táhne seriál Sexuální výchova. Nejlepším krátkým animovaným filmem se stal spíše středometrážní počin Chlapec, krtek, liška a kůň, který si můžete přehrát na Apple TV+, a kategorii hraný kraťas opanovalo An Irish Goodbye, kde smrt matky svede dohromady dva odcizené bratry.

Soudní proces s bývalým politikem Dominikem Ferim je pro Česko podobně významný jako proces s producentem Harveym Weinsteinem v USA. Od počátku hnutí MeToo v roce 2017 jsme se ale už díky desítkám dokumentů dozvěděli mnoho o obětech sexualizovaného násilí. Dá se z nich naučit, co jako veřejnost nemáme dělat a říkat, a čemu naopak věnovat pozornost.