Nejúspěšnější české jméno v Hollywoodu slaví 90. narozeniny. Kim Novak showbyznys vždy nesnášela

„Nikdy jsem nekouřila, je to hnus. Ani nepila. Dodnes si dám pouze trávu, která vás uvolní,“ reagovala Kim Novak v rozhovoru pro The Guardian z roku 2021 na otázku, zda za jejím chraplákem stojí whiskey a cigarety. Nebyl to ale pouze charakteristický hlas, který jí už v jednadvaceti otevřel dveře do Hollywoodu. Během posledního semestru na uměleckém institutu objížděla Spojené státy jako hosteska pro firmu prodávající ledničky a v Los Angeles si jí všiml agent, jenž Novak domluvil setkání s šéfem Columbia Pictures Harry Cohnem.

Nekompromisního byznysmena zaujala, avšak trval na tom, že své slovanské jméno musí změnit na Kit Marlowe. Začínající herečka, která se narodila 13. února 1933 jako Marylin Pauline Novak, ale odmítla. Nechtěla zpřetrhat rodinné vazby a Cohnovi vzkázala, že její předci pocházejí z Československa a nehodlá to zatajovat. „Opravdu jsem se cítila být Češkou, ano,“ potvrdila v rozhovoru pro český server Unitedfilm roku 2015, kdy se zúčastnila tuzemského festivalu Febiofest. Nakonec souhlasila s kompromisem a přijala umělecké křestní jméno Kim.

Její největší herecká výzva paradoxně spočívala ve ztvárnění falešné a enigmatické femme fatale ve Vertigu. Roku 1958 už měla v hrsti Zlatý glóbus jako nová hvězda roku a hrála po boku Franka Sinatry (Muž se zlatou paží) či Williama Holdena (Piknik), když ji obsadil legendární Alfred Hitchcock. Ve své době rozporuplně přijímaný mysteriózní thriller vypráví o detektivovi na odpočinku (James Stewart), jenž se zamiluje do pouhé iluze. Novak se zhostila úlohy ženy, která protagonistu záměrně mate, a její výkon se dodnes těší ohromnému respektu ze strany kritiků či filmařů.

Herečku zaujalo téma o muži, jenž pronásleduje svůj sen a pokouší se do něj otisknout skutečnou ženu. To se podle ní dotýká každého manželství. Vůbec nejpatrnější to je u hollywoodských mogulů, kteří z tehdejší superstar Marilyn Monroe udělali vlastní chodící značku. Toho se chtěla Novak vyvarovat, ačkoli si s Cohnem užila své. Když se vídala s černošským zpěvákem Sammym Davisem jr., producent se jí v tom pokoušel zabránit. „Sammy přišel při nehodě o oko a Harry Cohn vyhrožoval, že jej připraví i o druhé. Nepochybuji o tom, že by na to povolal své gangsterské kamarády. Cohn byl bezpochyby spřáhnutý s mafií,“ vzpomínala Novak pro Guardian.

S muži to nikdy neměla jednoduché a tvrdí, v rané pubertě ji na zadní sedačce auta znásilnila skupina chlapců. Rodičům o tom nikdy neřekla a doteď odmítá zacházet do detailů, ale daná událost se na ní pochopitelně podepsala. „Duševní problémy jsem zdědila po otci, ale to znásilnění je znásobilo,“ potvrdila pro Guardian.

Problémy naopak neměla s obávaným Hitchcockem. Proslulý režisér má pověst manipulátora, jenž herečky drsně využíval. Novak jej líčí jako milého člověka s jasnou uměleckou vizí. „Dalo se s ním vycházet velmi lehce, protože věděl, co chce, a dokázal to specifikovat. Vyjadřoval se velmi jasně a to vše hodně usnadnilo. Osobně jej považuji za nejlepšího režiséra filmového průmyslu, protože nikdy zbytečně nezatěžoval hercovu mysl,“ vzpomínala pro Unitedfilm s tím, že jí Hitchcock umožnil ztotožnit se s rolí po svém.

Život ve světlech reflektorů Novak neimponoval a cítila, že může snadno zbloudit k povrchnosti a aroganci. To podle ní potkalo i Franka Sinatru, jehož jinak popisuje jako citlivou a šarmantní osobnost. „Je úžasné krásně se oblékat a připadat si sexy. Ale je to past. Uspokojí vás to, nicméně později v životě už to nestačí. Spousta lidí se sesypala, když zestárla a přestali je vyhledávat pro jejich krásu,“ vysvětlovala pro Guardian.

S její hvězdnou image nesouhlasili ani katoličtí rodiče, kteří odmítli sledovat dceřiny filmy. Svou roli sehrálo také úmrtí Harryho Cohna roku 1958. Ať už byl jakýkoli, pod jeho křídly Novak dostávala atraktivní úlohy a její sláva vzrůstala. Po Vertigu jí oslovovali s podřadnějšími nabídkami, v nichž měla upevňovat svůj status sexbomby. Natočila ještě několik solidně úspěšných filmů jako Uprostřed noci, Podezřelá bytná, Líbej mne, hlupáčku nebo Milostná dobrodružství Moll Flandersové, načež se z filmové branže stáhla. Mimo jiné i kvůli špatné zkušenosti z natáčení filmu Eye of the Devil roku 1966, kdy spadla z koně a musela ji nahradit Deborah Kerr.

Tentýž rok ji sesuv půdy připravil o domov na pobřeží Big Sur v Kalifornii. „Pronajala jsem si dodávku a vzala si pár věcí. Fotografie a umění – to jsem považovala za důležité,“ vzpomíná. Usadila se v Oregonu, kde se starala o své koně a psy. A také se seznámila s veterinářem Robertem Malloyem, za něhož se roku 1976 provdala. Předtím si prošla jen ročním manželstvím s hercem Richardem Johnsonem v 60. letech. S Malloyem si byli věrní až do jeho smrti roku 2020.

Manželova práce a blízký vztah ke zvířatům pro ni byly důležitější než filmová a televizní kariéra. Na veřejnosti se neobjevovala a jen sporadicky přijímala role v menších produkcích jako Tales That Witness Madness (1973), Bílý bizon (1977) či Krásný gigolo, ubohý gigolo (1978). Roku 1980 si po boku Angely Lansbury a Elizabeth Taylor zahrála v adaptaci detektivky Agathy Christie Rozbité zrcadlo, ale skutečný comeback měl přijít o dekádu později s filmem Sen lásky. S režisérem Mikem Figgisem si však nesedli a Novak si stěžovala, že s ní zacházel přesně tím autoritářským způsobem, jakého se podle legend dočkala od Hitchcocka. To ji utvrdilo v tom, že herectví nadobro zamávala.

Krátce po přelomu tisíciletí ji diagnostikovali bipolární poruchu a Novak se veřejnosti snaží vštěpovat, že nejde o fatální onemocnění. S depresemi a mániemi se vyrovnává pomocí malování, pro které má talent. „Narodila jsem se proto, abych malovala. Osobně si myslím, že jsem lepší malířka než herečka,“ prozradila pro Unitedfilm.

Není divu, že se jí pobyt na veřejnosti příčí. Když roku 2014 přijala pozvání na oscarový ceremoniál, kde vyhlašovala jednu z kategorií, lidé neřešili nic jiného než její vzhled. „Kim by měla zažalovat svého plastického chirurga!“ tweetoval Donald Trump. Novak přiznala, že podstoupila lehčí zákrok, který se zcela nezdařil, navíc byla ten večer unavená. Přesto se ve svém názoru na Hollywood opět utvrdila. „Pro tohle město jsem příliš zranitelná,“ řekla pro Guardian.

Šikaně čelila už v dětství, kdy ji v Chicagu trápily židovské děti, protože se jeden z jejích dědečků jmenoval Adolf. Ale nevyčítala jim to. V posledních letech vede kampaně proti šikaně, před níž se sama uzavírá na svém ranči. Má dva psy a čtyři koně, na nichž stále jezdí. „Doufám, že na některém z nich docválám až do nebe,“ uzavřela své vyprávění herecká ikona, která si vždy příliš vážila lidskosti na to, aby zůstala součástí hektického showbyznysu.

Retro velkofilm Babylon odehrávající se ve 20. letech minulého století stál asi 80 milionů dolarů a je to jeden z největších komerčních propadáků roku. Jenomže má i nominace na Oscary a část recenzentské obce ho považuje za jeden z nejlepších „filmů o filmu“, jaké kdy vznikly.