Byla provokativnější konkurentkou Marilyn Monroe s nejpamátnějším výstřihem. Její život skončil brutálně a tragicky

Šedesátá léta byla v USA érou kontrakultury, hippies, války ve Vietnamu či zárodku nového Hollywoodu. Šlo ale také o dekádu, která vepsala tragické zvraty do životů obdivovaných blonďatých hvězd stříbrného plátna. Marilyn Monroe zemřela za dosud nevyjasněných okolností roku 1962, když byla nalezena ve svém pokoji s telefonním sluchátkem v ruce. Manželku Romana Polanského Sharon Tate zavraždili v létě roku 1969 přívrženci takzvané rodiny Charlese Mansona. A roku 1967 rozdala své poslední zářivé úsměvy také Jayne Mansfield, již možná znáte ze společných fotografií se Sophií Loren, které bývají už přes šedesát let s oblibou parodovány.

Jak prozrazuje samotné foto, Mansfield platila za divu, jejíž vizáž dokázala zahanbit i ty největší filmové hvězdy. Ona sama mezi ně vlastně nikdy nepatřila. Narodila se roku 1933 do zámožné rodiny jako Vera Jayne Palmer a již v sedmnácti letech, kdy dávno snila o hollywoodské kariéře, se provdala za Paula Mansfielda, jehož jméno přijala. Několik let studovala herectví a do Los Angeles se s manželem i dcerou Jayne Marií definitivně odstěhovala roku 1954, když jí bylo 21 let.

Nějaký čas prodávala v kině popcorn či tancovala v kabaretech. Její první zkoušky ve studiích Paramount a Warner Bros. nedopadly slavně. Průlom nastal až díky Hughovi Hefnerovi, jenž roku 1953 rozjel časopis Playboy. Mansfield se v něm objevila několikrát společně s Marilyn Monroe či Anitou Ekberg a v únoru 1955 byla playmate měsíce. Magazín pro dospělé pomohla zpopularizovat a současně stoupala i její sláva. Krátce nato už nafotila snímky pro Playboy kalendář, kde si ňadra zakrývala pouze rukama. Paul Mansfield následně hledal pro jejich dceru opatrovnici, jelikož nedůvěřoval výchově hanbaté manželky.

Hereckou kariéru Mansfield rozjela roku 1955. Tři filmy natočila u Warner Bros. a poté získala šestiletý kontrakt u 20th Century Fox, kde v ní viděli náhradu za stále problematičtější Monroe. Zatímco v zákulisí a v soukromí si blonďatý sexsymbol udržoval renomé svými excesy, milostnými aférkami a ochotou obnažovat se daleko víc než všechny konkurentky, na stříbrném plátně se Mansfield moc nedařilo. Válečná komedie Dejte jim za mě pusu s Carym Grantem propadla a „Foxům“ docházela trpělivost s častým těhotenstvím herečky, která porodila pět dětí. Roku 1958 se dala dohromady s hercem a kulturistou Mickeym Hargitayem, s nímž měla tři potomky.

Její veřejný život úspěšně zastínil profesní dráhu. Mluvilo se o ní například jako o milence prezidenta Johna F. Kennedyho, jehož údajně pronásledovala kvůli jeho vztahu s Monroe. Žila v hollywoodském sídle s názvem The Pink Palace, jehož poznávací značkou byl vedle barvy také bazén ve tvaru srdce. Popularitu si ale dokázala udržovat i díky televizním rolím, zpěvu a vystoupením v nočních klubech, které ji proslavily také za hranicemi USA.

Filmoví producenti ale hodlali její odvahu a tělesné proporce nadále využívat a rozhodli se, že z ní udělají historicky první herečku, která se před kamerou zcela obnaží. Pozdvižení vyvolal už film Too Hot To Handle z roku 1961, kde se oblékla do vyzývavé síťoviny a vypadala skoro jako nahá. Veškerá tabu ale prolomila až roku 1963 ve filmu Promises! Promises!, kde ukázala svůj hrudník v celé jeho kráse. Snímek byl zakázán v Clevelandu, ale všude jinde slavil velký úspěch a Mansfield se opět stala vyhledávaným zbožím.

Kariéru u filmu jí poté znovu zkomplikovalo těhotenství. Po porodu přibrala a až do své smrti roku 1967 nehrála v žádném kasovním hitu. 29. června 1967 společně s právníkem a přítelem Samem Brodym, řidičem Ronniem Harrisonem a svými třemi dětmi nastoupila do automobilu v Biloxi ve státě Mississippi. Měla za sebou vystoupení v nočním klubu a potřebovala se dostat do New Orleans. Ona a Brody seděli vedle řidiče vepředu, trojice dětí spala na zadních sedadlech.

Krátce po druhé hodině ranní narazil jejich Buick Electra do zadní části přívěsu kamionu, který zpomalil kvůli postřikovacímu stroji, jenž vypouštěl páru a zabíjel komáry. Automobil se zavrtal do přívěsu, až se odtrhla jeho střecha. Děti vyvázly bez větších zranění, ale všichni dospělí okamžitě zemřeli. Dlouho se tradovalo, že náraz připravil Jayne Mansfield o hlavu, což přiživil například snímek Davida Cronenberga Crash z roku 1996 – mohly za to hlavně fotografie nehody pořízené policí, na nichž se opodál válí hereččina paruka.

Dekapitaci Mansfield ve skutečnosti unikla, ale podle policejního reportu přesto přišla o horní část hlavy. Smrt Mansfield dala vzpomenout na tragický skon Jamese Deana, jenž se svým porsche osudově havaroval roku 1955.

S odstupem 55 let od její smrti se na Jayne Mansfield nahlíží podobně jako v dobách její největší slávy. Její filmy tolik lidí nevidělo a dnes už se o nich skoro nemluví, ale kulturní význam této osobnosti je nedozírný. „Stále mě jen imituje,“ stěžovala si kdysi Marilyn Monroe pro Hollywood Reporter. „Její imitace jsou ale urážkou pro ni i pro mne. Vím, že by to mělo být lichotivé, když vás někdo kopíruje, jenže ona to dělá tak nechutně a vulgárně. Kéž bych měla nějaké legální prostředky, abych ji mohla zažalovat,“ dodala.

Jayne Mansfield chtěla slavnější Monroe skutečně zastínit a byla nejfotografovanější celebritou, jejíž dveře byly všem paparazzi vždy otevřené. Byla jednou z prvních „blonde bombshell“ (výraz pro velmi atraktivní ženu) v kinematografii a její křivky se staly kulturním bohatstvím podobně jako roztančené boky Elvise Presleyho.

A navíc se tradují zvěsti o jejím vysokém IQ, které mělo dosáhnout až ke 160 bodům. Mluvila ostatně čtyřmi cizími jazyky, ovšem svět ji nechtěl vidět jako decentní profesorku – byla sexuálním symbolem v éře, kdy sexuální symboly na veřejnosti teprve klíčily. V jejích šlépějích úspěšně kráčí její osmapadesátiletá dcera Mariska Hargitay, která roku 2005 získala Zlatý glóbus pro nejlepší herečku díky seriálu Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti.

Sci-fi hororová minisérie vstoupila na Netflixu do čtvrté a finální sezóny. Obří zakončení nás čeká 1. července. Víte, proč byl projekt původně patnáctkrát zamítnutý a na jaké jiné filmy odkazuje?