Cesta do Tvojzemí konfrontuje děti s temnou realitou světa. Celovečerní animák slovenského debutanta nebude pro každého

Citlivý Riki se spolu se zaneprázdněnou maminkou stěhuje na ošuntělé sídliště bez kamarádů. Dobrodružství skýtají výpravy do nevlídného okolí, kde naráží na nebezpečné krkavce a zářivý kámen disponující mimořádnou silou. Ten se nakonec usídlí v chlapcově srdci a přesouvá ho do fantaskního Tvojzemí, kde potkává dívku Emmu, opičáka Tidlinga a mocného Kovomana, robotického poradce tamního prezidenta.

Nový svět je zprvu plný lákavých překvapení a příležitostí k objevování, když ale Kovoman přijde na to, že Riki disponuje mocným kamenem, a navíc se na scéně objeví obávaní krkavci, vše se překlápí do dystopické roviny v boj o zachování Tvojzemí v takové podobě, jak do ní Riki vstoupil. Podaří se mu, Emmě a Tidlingovi Kovomana svrhnout? A navrátí se chlapec ke své matce?

Děj Cesty do Tvojzemí není příliš složitý. Přináší klasický souboj dobra se zlem, vše umocňují kontrasty (šedivé sídliště, fantaskní země) podobně jako v před lety uvedeném Malém princi (2015), kde se hlavní hrdinka musela vymanit z bezútěšného prostředí umělých novostaveb a přítomnosti matky, která neměla nic jiného na práci než dceři plánovat život.

Co je na Cestě do Tvojzemí pozoruhodné, je důraz na společenské problémy (neinspirativní život na sídlišti, absence otce, vyprahlé Tvojzemí, technokratický robot, který si začne dělat, co se mu zlíbí), což vyžaduje angažovanost staršího publika a částečnou otrlost. Některé scény (krkavci, únos na lodi, souboj s robotem, ale i bezútěšný život na sídlišti) navíc nabývají až hororové povahy, emoce se zde rychle střídají a publikum s Rikim soucítí, ve vyhrocených okamžicích mu drží palce.

Tvůrci investovali do animovaného koprodukčního filmu (šlo o slovensko-belgicko-českou spolupráci) pětileté úsilí a rozpočet se vyšplhal na 94 miliony korun (Seznam zprávy), což je podobná cifra jako v případě ceněného žánrového snímku Myši patří do nebe (který stál 92 miliony korun). Cesta do Tvojzemí se snaží částečně přiblížit světové 3D animaci, ale též se vůči ní kreativně vymezit (podobně jako třeba již zmiňovaný Malý princ).

Jednotlivé postavy jsou dotažené, místy to nicméně hapruje v případě větších celků, pozadí a ruchu na scéně (film zkrátka vypadá laciněji, není tak bohatý na postavičky a živé detaily jako v případě áčkových animáků, které vyjdou řádově na jednotky miliard korun). Za svůj vizuál se ale snímek rozhodně nemusí stydět.

Distributor Cesty do Tvojzemí v poznámce uvádí, že film je pro všechny kategorie diváků a divaček, já bych ale do kina vzal děti tak od osmi let. Menší nebudou řadě věcí rozumět a během 86 minut se jistě budou nudit nebo bát (není zde tolik akce a humoru). Dopředu snímek pohání mimořádně efektní hudba Martina Hasáka, který si na závěr přichystal skladbu nazpívanou Celeste Buckingham (dobré marketingové lákadlo).

V rámci děje, který se odehrává ve fantaskním Tvojzemí (částečně narážka na to, že každé dítě se před nepohodlím stahuje do svého iluzorního světa), publikum narazí na nesrovnalosti a berličky, jimiž scenáristé posouvají příběh tam, kam potřebují (robot se najednou vzbouří vůči těm, s nimiž vycházel, krkavci se náhle objevují v Tvojzemí). Chápu to jako metafory, jimiž tvůrci upozorňují na negativa tohoto světa, ale občas to bije do očí.

Solidní a ambiciózní animovaný počin má největší práci před sebou – zajistit si pozornost diváků a divaček. Víme, jak to před pěti roky schytal mimořádně nepovedený a drahý Hurvínek a kouzelné muzeum (rozpočet činil 167 milionů korun a v rámci českých kin utržil necelých 23 mega). Nedařilo se však ani poměrně zdařilým dílům jako Malý pán (utržil pouhých 754 tisíce korun, přišlo na něj necelých 8 tisíc diváků) nebo ceněné Myši patří do nebe (153 tisíce diváků, 18 milionů korun v rámci tržeb při rozpočtu 92 miliony korun). Nejlépe dopadly v roce 2016 Lichožrouti podpořené oblíbenou knihou Pavla Šruta, které v kinech vidělo přes 300 tisíc lidí (tržby činily 31 milion korun a náklady 37 milionů; všechny statistiky jsou z webu Kinomaniak).

Cesta do Tvojzemí se ve výsledku nemusí hanbit za tvůrčí bezzubost či chybějící ambice. Jako ekvivalent k západním animákům, kde se v rámci scénáře mění jen jména postav a prostředí, je debut Petra Budinského solidním žánrovým přírůstkem. Pochopitelně je to vykoupené abnormálním tvůrčím nasazením a složitým sháněním financí. Publikum by nad tím mohlo mávnout rukou, ale já si toho cením.

Tato recenze je trochu výjimečná. Vznikla úplně spontánně bez scénáře a obsahuje spoilery, jak film dopadne. Vzhledem k tomu, že ale hodně lidí tápe, co měl konec znamenat, snad bude užitečná.